├── Matematika 1 ├── Množiny │ ├── Intervaly.md │ ├── Uzavřenost množiny na operaci.md │ ├── Množinové operace │ │ ├── Průnik.md │ │ ├── Sjednocení.md │ │ ├── Symetrický rozdíl.md │ │ ├── Rozdíl.md │ │ └── Doplněk.md │ ├── Rovinné křivky.md │ ├── Množinové operace.md │ └── Sumace.md ├── Nekonečno.md ├── Integrace │ ├── Aplikace │ │ ├── Délka křivky.md │ │ └── Obsah rovinného obrazce.md │ ├── Techniky integrace │ │ ├── Substituce.md │ │ ├── Usměrnění zlomku.md │ │ ├── Per Partes.md │ │ ├── Proof of Reduction Formula.md │ │ ├── Rozklad na parciální zlomky.md │ │ ├── Trigonometrická substituce.md │ │ └── Weierstrassova substituce.md │ └── Úvod do integrace.md ├── Integrály │ ├── Elementární integrály.md │ ├── Specifické integrály │ │ ├── Gausův integrál.md │ │ ├── Dirichletův integrál.md │ │ ├── Feynmannův integrál.md │ │ └── Exponenciální integrál.md │ └── Integrační meze.md ├── Posloupnosti │ ├── Prostost posloupnosti.md │ ├── Omezení posloupnosti.md │ ├── Aritmetika limit posloupností.md │ ├── Vybraná posloupnost.md │ ├── Věta o sevření.md │ ├── Nevlastní limita posloupnosti.md │ └── Limita monotónní posloupnosti.md ├── Derivace │ ├── Aplikace derivací │ │ ├── Význam druhé derivace.md │ │ └── Význam první derivace.md │ └── Leibnizův vzorec.md ├── Funkce │ ├── Druhy funkcí │ │ ├── Transcendentní funkce │ │ │ ├── Logaritmus.md │ │ │ ├── Exponenciální funkce.md │ │ │ ├── Cyklometrické funkce.md │ │ │ └── Transcendentní funkce.md │ │ ├── Algebraické funkce │ │ │ ├── Algebraická funkce.md │ │ │ ├── Kvadratická funkce.md │ │ │ ├── Lomenné funkce.md │ │ │ ├── Lineární funkce.md │ │ │ ├── Absolutní hodnota.md │ │ │ └── Signum.md │ │ ├── Identická funkce.md │ │ ├── Celá část.md │ │ ├── Složené funkce.md │ │ └── Inverzní funkce.md │ ├── Limita funkce │ │ ├── Strategie pro výpočet limity.md │ │ ├── Výpočet limity přímým dosazením.md │ │ └── Limita složené funkce.md │ └── Vlastnosti funkce │ │ ├── Jednoznačnost funkce.md │ │ ├── Prostost funkce.md │ │ ├── Parita funkce.md │ │ ├── Omezenost funkce.md │ │ └── Monotónnost funkce.md ├── Polynomy │ ├── Operace s polynomy.md │ ├── Základní věta algebry.md │ ├── Bezoutova věta.md │ ├── Polynom.md │ ├── Stupeň polynomu.md │ ├── Kořen polynomu.md │ ├── Exponenty.md │ └── Pascalův Trojúhelník.md ├── Výroková logika │ ├── Negace operátorů a kvantifikátorů.md │ ├── Postačující podmínka.md │ ├── Nutná a postačující podmínka.md │ ├── Pravdivostní tabulka.md │ ├── Kvantifikátory.md │ └── Nutná podmínka.md ├── Přímky │ ├── Sečna.md │ └── Tečna.md ├── Vlastnosti matematických objektů │ ├── Omezenost.md │ ├── Prostost.md │ ├── Spojitost.md │ └── Monotónnost.md ├── Příklady │ ├── Příklad 2.6.md │ ├── Příklad 2.42.md │ ├── Příklad 2.37.md │ ├── Příklad 2.14.md │ ├── Příklad 2.4.md │ ├── Příklad 4.56.md │ ├── Příklad 4.62.md │ ├── Příklad 2.35.md │ ├── Příklad 2.13.md │ ├── Příklad 4.49.md │ └── Příklad 2.2.md ├── Komplexní čísla │ ├── Moivreova Věta.md │ └── Praktické využití komplexních čísel.md └── Obecná terminologie │ ├── Axióm.md │ ├── Operace.md │ └── Rozvoj.md ├── Operační systémy ├── Paměti │ ├── Soubor.md │ ├── Úložiště.md │ ├── Souborový systém.md │ ├── Operační paměť.md │ ├── Virtualizace paměti.md │ └── Správa paměti.md ├── Hardware │ ├── Registr.md │ ├── Zařízení.md │ └── Abstrakce hardware.md ├── Operační systém │ ├── Režimy procesoru.md │ ├── Správa paměti.md │ ├── Start operačního systému.md │ ├── Správa zařízení.md │ ├── API.md │ ├── Systémová volání.md │ └── Operační systém.md ├── Souběh a uváznutí │ ├── Semafor.md │ ├── Mutex.md │ ├── Uváznutí.md │ ├── Atomické operace.md │ └── Souběh.md ├── Standardy │ ├── POSIX.md │ ├── File System Hiearchy Standard.md │ ├── Linux Standard Base.md │ └── The GNU Coding Standards.md ├── Procesy a vlákna │ ├── Vlákno.md │ └── Proces.md └── Embedded zařízení │ ├── Systémy reálného času.md │ └── Embedded zařízení.md ├── Signály a informace ├── LTI systém.md ├── Zázněje.md ├── Fourierovy řady.md ├── Příklady │ ├── Příklady na DFT.md │ ├── Příklady na LTI systémy.md │ ├── 1.1.md │ └── Příklady na spektrum.md ├── Speciální číslicové signály │ ├── Obdélníkový pulz.md │ ├── Sinc pulz.md │ ├── Trojúhelníkový pulz.md │ ├── Rampa.md │ ├── Jednotkový skok.md │ ├── Jednotkový impulz.md │ └── Harmonické signály.md ├── Operace se signály │ ├── Derivace a integrace signálu.md │ ├── Konvoluce.md │ ├── Vzorkovací operace.md │ └── Korelace.md ├── Vlastnosti diskrétních signálů │ ├── Zero Crossing Rate.md │ ├── Výkon signálu.md │ ├── Energie signálu.md │ └── Střední hodnota.md ├── Diskretizace signálu │ ├── Bonkovací metoda.md │ ├── Číslicová frekvence.md │ ├── Aliasing.md │ └── Vzorkování signálu.md ├── Spektrum.md ├── Konvoluce.md └── Z-transformace │ ├── Z-transformace.md │ └── Nuly a póly.md ├── Úvod do shellu ├── Typy souborů.md └── Správa procesů.md ├── Počítačové sítě └── Cvičení │ ├── Příkazy.md │ ├── Cvičení 1 │ ├── netstat.md │ ├── ss -s.md │ ├── ip n.md │ └── arp.md │ ├── Cvičení 2 - Kabeláž.md │ └── Cvičení 6.md ├── Číslicová technika ├── Paměti │ ├── Registr.md │ ├── Fyzická paměť.md │ ├── Cache.md │ ├── Hlavní paměť.md │ ├── Logická paměť.md │ └── Stránkování.md ├── Sběrnice │ └── Sběrnice.md ├── Převodníky │ ├── AD Převodníky.md │ ├── DA Převodníky.md │ └── Integrační AD převodník.md ├── Klopné obvody │ └── Klopný obvod RS.md ├── Operační zesilovače │ └── Komparátor.md ├── Záporná čísla │ ├── Znaménkový bit.md │ ├── Přičtení konstanty.md │ └── Dvojkový doplněk.md ├── Číslicové obvody │ ├── Konečný automat.md │ ├── Logický zisk.md │ ├── Logický zdvih.md │ ├── Kombinační obvody.md │ └── Sekvenční obvody.md ├── Aritmetické obvody │ ├── Přetečení.md │ ├── Přenos.md │ └── Aritmetické obvody.md ├── Jednoduché obvody │ └── Dělič napětí.md ├── Moorův zákon.md ├── Programovatelné obvody │ ├── PLD.md │ ├── GAL.md │ ├── PROM.md │ ├── CPLD.md │ ├── PAL.md │ ├── PLA.md │ └── FPGA.md ├── Zkouška │ └── Otázky ke zkoušce 2.md ├── Logické funkce a jejich realizace │ ├── Logické hradlo.md │ ├── Binární hodnoty.md │ └── Návrhová pravidla.md ├── Cvičení │ ├── Měření 3.md │ └── Měření 1.md └── Booleova algebra │ ├── Základní zákony Booleovy algebry.md │ └── Booleovský výraz.md ├── Algoritmizace a programování 2 ├── Rekurze.md ├── Interfaces.md ├── Třídící algoritmy │ └── MergeSort.md └── Další prostředky jazyka Java │ └── Streams API.md ├── Programování v jazyce C a C++ ├── Pointery.md ├── Hlavičkový soubor.md ├── Úvod.md ├── Standardní vstup a výstup.md └── Práce se soubory.md ├── Matematika 2 ├── Nekonečné řady │ ├── Častečné součty.md │ ├── Kritéria konvergence │ │ ├── Integrální kritérium.md │ │ ├── Leibnitzovo kritérium.md │ │ └── Srovnávací kritérium.md │ └── Nutná podmínka konvergence.md ├── Implicitní funkce │ └── Derivace implicitní funkce.md ├── Řešené příklady │ ├── Příklad 7.2.md │ ├── Příklad 1.6.md │ └── Příklad 3.1.md ├── Funkce více proměnných │ ├── Parciální derivace │ │ ├── Parciální derivace.md │ │ └── Gradient.md │ └── Taylorův Polynom.md ├── Diferenciální rovnice │ └── Bernoulliho diferenciální rovnice.md └── Metrické prostory a vzdálenosti │ └── Metrický prostor.md ├── Úvod do diskrétní matematiky ├── Teorie grafů │ ├── Tah.md │ ├── Cesta.md │ ├── Tranzitivnost.md │ ├── Havlův algoritmus.md │ ├── Borůvkův algoritmus.md │ ├── Fleuryho algoritmus.md │ ├── Skóre grafu.md │ ├── Eulerovské grafy │ │ ├── Eulerovský graf.md │ │ └── Eulerovský tah.md │ ├── Hamiltonovský graf.md │ ├── Kostra grafu.md │ ├── Dijsktrův Algoritmus.md │ ├── Sled.md │ ├── Incidence.md │ ├── Graf.md │ ├── Ohodnocené grafy.md │ └── Speciální grafy.md ├── Kombinatorika │ ├── Kombinace.md │ ├── Pravidlo součtu.md │ ├── Pravidlo součinu.md │ ├── Kombinační číslo.md │ └── Variace.md ├── Speciální funkce │ ├── Kroneckerovo delta.md │ ├── Náběhová funkce.md │ ├── Heavisideova funkce.md │ └── Diracovo delta.md └── Co znamená diskrétní.md ├── Úvod do lineární algebry ├── Vektor.md ├── Vlastní vektory a čísla.md ├── Lineární zobrazení │ ├── Matice přechodu.md │ ├── Matice zobrazení.md │ ├── Defekt zobrazení.md │ └── Jádro zobrazení.md ├── Relace a zobrazení │ ├── Unární relace.md │ ├── Binární relace.md │ ├── Uspořádaná dvojice.md │ ├── Kartézský součin.md │ └── Zobrazení.md ├── Morfismy │ ├── Izomorfismus.md │ ├── Typy zobrazení.md │ ├── Endomorfismus.md │ └── Co to jsou morfismy.md ├── Matice │ ├── Determinant matice.md │ ├── Hodnost matice.md │ └── Rozšířená matice.md ├── Vektory │ ├── Geometrický vektor.md │ └── Aritmetický vektor.md ├── Ortogonalita.md ├── Vektorové prostory │ ├── Dimenze.md │ └── Báze.md ├── Lineární závislost.md ├── Ortonormalita.md ├── Norma vektoru.md ├── Gaussova eliminační metoda.md └── Lineární Kombinace.md ├── Algoritmizace a programování 1 ├── Syntaxe │ ├── Cykly │ │ ├── Cykly.md │ │ ├── For-Loop.md │ │ ├── While-Loop.md │ │ └── Do-While-Loop.md │ ├── Vyhrazená slova.md │ ├── Větvení │ │ ├── Switch.md │ │ └── Ternární operátor.md │ ├── Členění programu │ │ ├── Balíky.md │ │ ├── Funkce.md │ │ ├── Procedury.md │ │ ├── Objekt.md │ │ └── Metody.md │ ├── Programovací paradigma.md │ ├── Syntax Sugar.md │ └── Case sensitivity.md ├── Základy │ ├── Datové struktury.md │ ├── Programový kontext.md │ ├── Datové typy a primitiva.md │ ├── Proměnná.md │ └── Program.md ├── Prostředky jazyka Java │ ├── Pole.md │ ├── Třída Locale.md │ └── Třída Scanner.md ├── Skládání programu │ ├── Syntaktická analýza.md │ ├── Kompilovaný jazyk.md │ ├── Interpretovaný jazyk.md │ └── Transpilovaný jazyk.md └── Interakce s uživatelem │ └── Argumenty programu.md ├── Databázové systémy ├── Relační algebra │ ├── Operace │ │ ├── Spojení.md │ │ ├── Projekce.md │ │ └── Selekce.md │ ├── Relační algebra.md │ └── Uzávěr množiny atributů.md ├── Návrh modelu │ ├── Ternární vztah.md │ ├── Rekurzivní vztah.md │ ├── ER Diagram.md │ ├── Konceptuální model.md │ └── Návrh relačního modelu.md ├── Normalizace databáze │ ├── Datová anomálie.md │ ├── Dekompozice.md │ └── Normalizace databáze.md ├── Databázový objekt.md ├── Cvičení │ └── Filmy │ │ └── Zadání.md ├── SQL │ ├── Data Query Language.md │ ├── SQL.md │ ├── Transaction Control Language.md │ └── Data Manipulation Language.md ├── Přístupová práva │ ├── Autorizační identifikátor.md │ └── Přístupová práva.md ├── Data a informace.md └── Databázové systémy.md ├── Výpočty, simulace a vizualizace Matlab └── Signatury funkcí.md ├── Algoritmizace a datové struktury ├── Abstraktní datové typy │ ├── Tabulka.md │ ├── Množina.md │ ├── Ukazatel.md │ ├── Abstraktní datový typ.md │ ├── LIFO.md │ ├── Seznam.md │ └── Kruhový Buffer.md ├── Algoritmy a složitost │ ├── Brute Force.md │ ├── Problémy │ │ ├── Výčtový problém.md │ │ ├── Optimalizační problém.md │ │ └── Rozhodovací problém.md │ ├── Amortizovaná složitost.md │ └── Asymptotická složitost.md ├── Vyhledávací algoritmy │ ├── Hledání do hlouby.md │ ├── Hledání do šířky.md │ ├── Lineární vyhledávání.md │ ├── Binární vyhledávání.md │ ├── Interpolační vyhledávání.md │ └── AVL Stromy.md ├── Hašování │ ├── Asociativní vyhledávání.md │ ├── Zřetězené hashování.md │ ├── Adresní vyhledávání.md │ ├── Hashovací funkce.md │ └── Otevřené hashování.md ├── Strukturované datové typy │ └── Textový řetězec.md ├── Třídící algoritmy │ ├── Combsort.md │ ├── Shakersort.md │ ├── Vlastnosti třídících algoritmů │ │ ├── Přirozenost.md │ │ └── Stabilita.md │ ├── Heapsort.md │ ├── Mergesort.md │ ├── Bubblesort.md │ ├── Selectsort.md │ ├── Quicksort.md │ ├── Bogosort.md │ └── Insertsort.md ├── Vnější a vnitřní paměť.md ├── Prohledávání řetězců │ ├── Přirozené prohledávání.md │ ├── Rabin-Karp.md │ └── Knuth-Morris-Pratt.md ├── Divide And Conquer.md ├── Vlákna │ └── Vlákna v jazyce Java.md └── Rekurze │ └── Rekurze.md ├── Úvod do statistické analýzy ├── Náhodná veličina │ ├── Distribuční funkce.md │ └── Náhodná veličina.md ├── Teorie pravděpodobnosti │ ├── Bayesův vzorec.md │ ├── Věta o úplné pravděpodobnosti.md │ ├── Jevy.md │ ├── Pravděpodobnost.md │ └── Pokus.md └── Matematická statistika │ ├── Populace.md │ └── Výběrové šetření.md ├── .obsidian ├── community-plugins.json ├── plugins │ └── obsidian-style-settings │ │ ├── data.json │ │ └── manifest.json ├── themes │ └── Atom │ │ └── manifest.json ├── core-plugins-migration.json └── snippets │ └── callouts.css ├── Seminář z matematiky 1 └── Bisekce.md ├── Programování v jazyce Python ├── Type Hinting.md └── Duck typing.md ├── Obrázky ├── AJW8x.png ├── bigo.png ├── file-1.png ├── Capyure_1.webp ├── Slope Field.PNG ├── Vzorkování.png ├── TTL Invertor.png ├── terms.drawio.png ├── 1200px-Heaviside.svg.png ├── Quantized.signal.svg.png ├── priklad_46_funkce_f.png ├── priklad_46_funkce_g.png ├── 1200px-Heaviside.svg 1.png ├── 673px-ER_Diagram_MMORPG.png ├── circular-queue-anatomy.webp ├── circular-queue-anatomy 1.webp ├── 330px-Partition_example.svg.png ├── Pasted image 20211011203657.png ├── Pasted image 20211012143909.png ├── Pasted image 20211012150121.png ├── Pasted image 20211012150345.png ├── Pasted image 20211013214840.png ├── Pasted image 20211013215239.png ├── Pasted image 20211013215724.png ├── Pasted image 20211013215731.png ├── Pasted image 20211013221348.png ├── Pasted image 20211013231805.png ├── Pasted image 20211013232352.png ├── Pasted image 20211018201606.png ├── Pasted image 20211018201707.png ├── Pasted image 20211024232302.png ├── Pasted image 20211025213122.png ├── Pasted image 20211026230823.png ├── Pasted image 20211026231911.png ├── Pasted image 20211026233029.png ├── Pasted image 20211026235429.png ├── Pasted image 20211027230425.png ├── Pasted image 20211101011046.png ├── Pasted image 20211108214546.png ├── Pasted image 20211108223746.png ├── Pasted image 20211110020343.png ├── Pasted image 20211110020444.png ├── Pasted image 20211110020544.png ├── Pasted image 20211110020831.png ├── Pasted image 20211115235455.png ├── Pasted image 20211210135426.png ├── Pasted image 20220131203235.png ├── Pasted image 20220201121715.png ├── Pasted image 20220411174505.png ├── Pasted image 20220606151015.png ├── Pasted image 20220606151652.png ├── Pasted image 20220606152021.png ├── Pasted image 20220606152046.png ├── Pasted image 20220606153750.png ├── Pasted image 20220606170927.png ├── Pasted image 20220606174229.png ├── Pasted image 20220606182018.png ├── Pasted image 20220606182146.png ├── Pasted image 20220606182845.png ├── Pasted image 20220606182956.png ├── Pasted image 20220606191059.png ├── Pasted image 20220606191655.png ├── Pasted image 20220606192335.png ├── Pasted image 20220606193246.png ├── Pasted image 20220606193657.png ├── Pasted image 20220606193908.png ├── Pasted image 20220606194346.png ├── Pasted image 20220606203305.png ├── Pasted image 20220606203807.png ├── Pasted image 20220606205155.png ├── Pasted image 20220606221323.png ├── Pasted image 20220606222502.png ├── Pasted image 20220606232915.png ├── Pasted image 20220606233121.png ├── Pasted image 20220606234108.png ├── Pasted image 20220606234309.png ├── Pasted image 20220606235103.png ├── Pasted image 20220606235206.png ├── Pasted image 20220606235846.png ├── Pasted image 20220607001247.png ├── Pasted image 20220607001411.png ├── Pasted image 20220607144130.png ├── Pasted image 20220607213347.png ├── Pasted image 20220607221045.png ├── Pasted image 20220607221317.png ├── Pasted image 20220608075158.png ├── Pasted image 20220608075513.png ├── Pasted image 20220608081030.png ├── Pasted image 20221003193333.png ├── Pasted image 20221018163915.png ├── Pasted image 20221031183733.png ├── Pasted image 20221031225843.png ├── Pasted image 20221031230834.png ├── Pasted image 20221122173819.png ├── Pasted image 20221122174604.png ├── Pasted image 20221122174729.png ├── Pasted image 20221130112350.png ├── Pasted image 20221130113206.png ├── Pasted image 20221130115549.png ├── Pasted image 20221130120337.png ├── Pasted image 20221130154701.png ├── Pasted image 20221130161103.png ├── Pasted image 20221130161209.png ├── Pasted image 20221130161409.png ├── Pasted image 20221130162436.png ├── Pasted image 20221130163638.png ├── Pasted image 20221130163823.png ├── Pasted image 20221130163908.png ├── Pasted image 20221130164136.png ├── Pasted image 20221130164243.png ├── Pasted image 20230109025658.png ├── Pasted image 20230109035900.png ├── Pasted image 20230109040053.png ├── Pasted image 20230109040740.png ├── Pasted image 20230109043513.png ├── Pasted image 20230109045005.png ├── Pasted image 20230109050802.png ├── Pasted image 20230109051233.png ├── Pasted image 20230109051436.png ├── Pasted image 20230109051603.png ├── Pasted image 20230109051656.png ├── Pasted image 20230109051659.png ├── Pasted image 20230109051855.png ├── Pasted image 20230109072721.png ├── Pasted image 20230109074331.png ├── Pasted image 20230109074428.png ├── Pasted image 20230109074504.png ├── Pasted image 20230110161735.png ├── Pasted image 20230112022754.png ├── Pasted image 20230112024143.png ├── Pasted image 20230112032347.png ├── Pasted image 20230112034132.png ├── Pasted image 20230116201225.png ├── Pasted image 20230307104735.png ├── Pasted image 20230307105158.png ├── Pasted image 20230307105427.png ├── circularqueueblockingbothgif.gif ├── Spojitost funkce - Cauchyho definice.png └── 0b046caa407f0e0662fdc91b2a7705e2fd9b4f09.png ├── Databáze pro big data ├── Škálování.md └── NoSQL databáze.md ├── Základy konstruování └── Řezy a průřezy.md ├── Untitled.md ├── Matematika 3 └── Laplaceova transformace.md ├── .gitignore └── README.md /Matematika 1/Množiny/Intervaly.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Paměti/Soubor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/LTI systém.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Zázněje.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do shellu/Typy souborů.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Nekonečno.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Nekonečno -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Hardware/Registr.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Paměti/Úložiště.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Počítačové sítě/Cvičení/Příkazy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Fourierovy řady.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Paměti/Registr.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 2/Rekurze.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Paměti/Souborový systém.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Programování v jazyce C a C++/Pointery.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Sběrnice/Sběrnice.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 2/Interfaces.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Aplikace/Délka křivky.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrály/Elementární integrály.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Nekonečné řady/Častečné součty.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Počítačové sítě/Cvičení/Cvičení 1/netstat.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Příklady/Příklady na DFT.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Tah.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Vektor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Vektor 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Převodníky/AD Převodníky.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Převodníky/DA Převodníky.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Cykly/Cykly.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Relační algebra/Operace/Spojení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Posloupnosti/Prostost posloupnosti.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Operační systém/Režimy procesoru.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Operační systém/Správa paměti.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Programování v jazyce C a C++/Hlavičkový soubor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Cesta.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Vlastní vektory a čísla.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Klopné obvody/Klopný obvod RS.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Operační zesilovače/Komparátor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Záporná čísla/Znaménkový bit.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Cykly/For-Loop.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Cykly/While-Loop.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Vyhrazená slova.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Větvení/Switch.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Základy/Datové struktury.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Aplikace/Obsah rovinného obrazce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Techniky integrace/Substituce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Výpočty, simulace a vizualizace Matlab/Signatury funkcí.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Kombinatorika/Kombinace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Tranzitivnost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Převodníky/Integrační AD převodník.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Záporná čísla/Přičtení konstanty.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Číslicové obvody/Konečný automat.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Prostředky jazyka Java/Pole.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Cykly/Do-While-Loop.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Základy/Programový kontext.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Techniky integrace/Usměrnění zlomku.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrály/Specifické integrály/Gausův integrál.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Implicitní funkce/Derivace implicitní funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Operační systém/Start operačního systému.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Kombinatorika/Pravidlo součtu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Havlův algoritmus.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Lineární zobrazení/Matice přechodu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Relace a zobrazení/Unární relace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Abstraktní datové typy/Tabulka.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Členění programu/Balíky.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Členění programu/Funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Členění programu/Procedury.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Derivace/Aplikace derivací/Význam druhé derivace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Transcendentní funkce/Logaritmus.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Úvod do integrace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Úvod do integrace 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrály/Specifické integrály/Dirichletův integrál.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrály/Specifické integrály/Feynmannův integrál.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Polynomy/Operace s polynomy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Operace s polynomy 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Speciální číslicové signály/Obdélníkový pulz.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Speciální funkce/Kroneckerovo delta.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Speciální funkce/Náběhová funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Borůvkův algoritmus.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Fleuryho algoritmus.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Morfismy/Izomorfismus.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Izomorfismus 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do statistické analýzy/Náhodná veličina/Distribuční funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do statistické analýzy/Náhodná veličina/Náhodná veličina.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /.obsidian/community-plugins.json: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | [ 2 | "obsidian-style-settings" 3 | ] -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Brute Force.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Derivace/Aplikace derivací/Význam první derivace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Algebraické funkce/Algebraická funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Algebraické funkce/Kvadratická funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Techniky integrace/Per Partes.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | ## Metoda DI -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Techniky integrace/Proof of Reduction Formula.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Techniky integrace/Rozklad na parciální zlomky.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Techniky integrace/Trigonometrická substituce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrace/Techniky integrace/Weierstrassova substituce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrály/Specifické integrály/Exponenciální integrál.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Výroková logika/Negace operátorů a kvantifikátorů.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Nekonečné řady/Kritéria konvergence/Integrální kritérium.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Nekonečné řady/Kritéria konvergence/Leibnitzovo kritérium.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Nekonečné řady/Kritéria konvergence/Srovnávací kritérium.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Operace se signály/Derivace a integrace signálu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Vlastnosti diskrétních signálů/Zero Crossing Rate.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Matice/Determinant matice.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Determinant matice -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Matice/Hodnost matice.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Hodnost matice 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do statistické analýzy/Teorie pravděpodobnosti/Bayesův vzorec.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Vyhledávací algoritmy/Hledání do hlouby.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Vyhledávací algoritmy/Hledání do šířky.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 2/Třídící algoritmy/MergeSort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # MergeSort 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Transcendentní funkce/Exponenciální funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Integrály/Integrační meze.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | ## Otočení integračních mezí -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Posloupnosti/Omezení posloupnosti.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Omezení posloupnosti 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Skóre grafu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Skóre grafu 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Problémy/Výčtový problém.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Seminář z matematiky 1/Bisekce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Bisekce** (neboli **metoda půlení intervalu**) -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Morfismy/Typy zobrazení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | ## Bijektivní zobrazení -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Vektory/Geometrický vektor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Geometrický vektor 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Problémy/Optimalizační problém.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Problémy/Rozhodovací problém.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | -------------------------------------------------------------------------------- /Programování v jazyce Python/Type Hinting.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Type Hinting** 2 | 3 | >[!todo] Dopsat -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Větvení/Ternární operátor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Ternární operátor 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 2/Další prostředky jazyka Java/Streams API.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Streams API 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Algebraické funkce/Lomenné funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Lomenné funkce 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Přímky/Sečna.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Sečna 2 | Přímka, která protíná křivku alespoň ve dvou bodech. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Přímky/Tečna.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Tečna 2 | Přímka, která protíná křivku právě v jednom bodě. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Návrh modelu/Ternární vztah.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Ternární vztah** je vztah mezi třemi entitami. -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/AJW8x.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/AJW8x.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/bigo.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/bigo.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/file-1.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/file-1.png -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Operace se signály/Konvoluce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | https://en.wikipedia.org/wiki/Convolution -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Lineární zobrazení/Matice zobrazení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Matice a lineární zobrazení 2 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Členění programu/Objekt.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Objekt**, neboli **instance třídy** -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Řešené příklady/Příklad 7.2.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Příklad 7.2 2 | 3 | ## Řeště $xy'+y=1+\ln{x}$ 4 | 5 | -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Capyure_1.webp: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Capyure_1.webp -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Slope Field.PNG: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Slope Field.PNG -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Vzorkování.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Vzorkování.png -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Diskretizace signálu/Bonkovací metoda.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Bonkovací** (též známa jako pongovací) metoda -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Speciální číslicové signály/Sinc pulz.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | $$ 2 | sinc [t] = sin(pi*t) ./ (pi*t) 3 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Speciální funkce/Heavisideova funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | ![[1200px-Heaviside.svg 1.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/TTL Invertor.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/TTL Invertor.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/terms.drawio.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/terms.drawio.png -------------------------------------------------------------------------------- /.obsidian/plugins/obsidian-style-settings/data.json: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | { 2 | "latex-pdf-css@@pdf-font": "\"Computer Modern Font\"" 3 | } -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do statistické analýzy/Teorie pravděpodobnosti/Věta o úplné pravděpodobnosti.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | ![[Pasted image 20230307105427.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/1200px-Heaviside.svg.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/1200px-Heaviside.svg.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Quantized.signal.svg.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Quantized.signal.svg.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/priklad_46_funkce_f.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/priklad_46_funkce_f.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/priklad_46_funkce_g.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/priklad_46_funkce_g.png -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Paměti/Operační paměť.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Operační paměť** je typ paměti pro čtení a zápis dat po dobu běhu programu. 2 | 3 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Operace se signály/Vzorkovací operace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | **decimace** (podvzorkování) a **interpolace** (nadvzorkování) -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Spektrum.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | 3 | ## Rozmazání spektra 4 | 5 | $$\Delta{f} = \frac{f_s}{N}$$ 6 | $$F = \frac{f_s}{N}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Lineární zobrazení/Defekt zobrazení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Defekt zobrazení je dimenze [[Jádro zobrazení|jádra zobrazení]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/1200px-Heaviside.svg 1.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/1200px-Heaviside.svg 1.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/673px-ER_Diagram_MMORPG.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/673px-ER_Diagram_MMORPG.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/circular-queue-anatomy.webp: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/circular-queue-anatomy.webp -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/circular-queue-anatomy 1.webp: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/circular-queue-anatomy 1.webp -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Morfismy/Endomorfismus.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Endomorfismus 2 | Endomorfismus je [[Zobrazení|zobrazení]] struktury sama do sebe. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Derivace/Leibnizův vzorec.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Zobecňění [[Pravidla pro práci s derivacemi#Derivace součinu|součinového pravidla]], které říká, že -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/330px-Partition_example.svg.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/330px-Partition_example.svg.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211011203657.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211011203657.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211012143909.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211012143909.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211012150121.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211012150121.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211012150345.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211012150345.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211013214840.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211013214840.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211013215239.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211013215239.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211013215724.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211013215724.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211013215731.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211013215731.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211013221348.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211013221348.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211013231805.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211013231805.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211013232352.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211013232352.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211018201606.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211018201606.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211018201707.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211018201707.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211024232302.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211024232302.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211025213122.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211025213122.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211026230823.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211026230823.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211026231911.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211026231911.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211026233029.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211026233029.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211026235429.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211026235429.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211027230425.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211027230425.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211101011046.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211101011046.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211108214546.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211108214546.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211108223746.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211108223746.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211110020343.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211110020343.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211110020444.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211110020444.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211110020544.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211110020544.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211110020831.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211110020831.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211115235455.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211115235455.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20211210135426.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20211210135426.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220131203235.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220131203235.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220201121715.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220201121715.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220411174505.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220411174505.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606151015.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606151015.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606151652.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606151652.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606152021.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606152021.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606152046.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606152046.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606153750.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606153750.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606170927.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606170927.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606174229.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606174229.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606182018.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606182018.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606182146.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606182146.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606182845.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606182845.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606182956.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606182956.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606191059.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606191059.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606191655.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606191655.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606192335.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606192335.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606193246.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606193246.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606193657.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606193657.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606193908.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606193908.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606194346.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606194346.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606203305.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606203305.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606203807.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606203807.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606205155.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606205155.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606221323.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606221323.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606222502.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606222502.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606232915.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606232915.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606233121.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606233121.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606234108.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606234108.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606234309.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606234309.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606235103.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606235103.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606235206.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606235206.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220606235846.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220606235846.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220607001247.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220607001247.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220607001411.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220607001411.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220607144130.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220607144130.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220607213347.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220607213347.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220607221045.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220607221045.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220607221317.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220607221317.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220608075158.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220608075158.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220608075513.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220608075513.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20220608081030.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20220608081030.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221003193333.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221003193333.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221018163915.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221018163915.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221031183733.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221031183733.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221031225843.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221031225843.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221031230834.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221031230834.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221122173819.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221122173819.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221122174604.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221122174604.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221122174729.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221122174729.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130112350.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130112350.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130113206.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130113206.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130115549.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130115549.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130120337.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130120337.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130154701.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130154701.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130161103.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130161103.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130161209.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130161209.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130161409.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130161409.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130162436.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130162436.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130163638.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130163638.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130163823.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130163823.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130163908.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130163908.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130164136.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130164136.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20221130164243.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20221130164243.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109025658.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109025658.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109035900.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109035900.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109040053.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109040053.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109040740.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109040740.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109043513.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109043513.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109045005.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109045005.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109050802.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109050802.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109051233.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109051233.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109051436.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109051436.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109051603.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109051603.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109051656.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109051656.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109051659.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109051659.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109051855.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109051855.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109072721.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109072721.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109074331.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109074331.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109074428.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109074428.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230109074504.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230109074504.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230110161735.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230110161735.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230112022754.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230112022754.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230112024143.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230112024143.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230112032347.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230112032347.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230112034132.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230112034132.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230116201225.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230116201225.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230307104735.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230307104735.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230307105158.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230307105158.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Pasted image 20230307105427.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Pasted image 20230307105427.png -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/circularqueueblockingbothgif.gif: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/circularqueueblockingbothgif.gif -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Eulerovské grafy/Eulerovský graf.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Eulerovský graf 2 | > Graf, který jde "nakreslit jedním tahem" -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Vektory/Aritmetický vektor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Aritmetický vektor 2 | 3 | --- 4 | ## Nulový vektor 5 | 6 | --- 7 | ## Opačný vektor -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Souběh a uváznutí/Semafor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Semafor** je forma [[Mutex|zámku]], která dokáže přidělovat určitý počet zámků do vyčerpání limitu. -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Ortogonalita.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Ortogonalita 2 | Množina vektorů je *ortogonální*, pokud skalární součin dvou různých vektorů je roven 0. -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Paměti/Virtualizace paměti.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Virtualizace paměti** je proces, kdy [[Operační systém|operační systém]] vytváří iluzi souvislé paměti. -------------------------------------------------------------------------------- /.obsidian/themes/Atom/manifest.json: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | { 2 | "name": "Atom", 3 | "version": "0.0.0", 4 | "minAppVersion": "0.16.0", 5 | "author": "kognise" 6 | } -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Základy/Datové typy a primitiva.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Datový typ je označení pro předpis, jakým budou data [[Proměnná|proměnné]] uložena v paměti. -------------------------------------------------------------------------------- /Databáze pro big data/Škálování.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Škálovatelnost** je vlastnost systému zvládat měnící se množství požadavků přidáváním/odebíráním prostředků. 2 | 3 | -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/Spojitost funkce - Cauchyho definice.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/Spojitost funkce - Cauchyho definice.png -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Číslicové obvody/Logický zisk.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Logický zisk 2 | Logický zisk udává počet vstupů, které lze připojit na výstup předcházejícího obvodu. -------------------------------------------------------------------------------- /Obrázky/0b046caa407f0e0662fdc91b2a7705e2fd9b4f09.png: -------------------------------------------------------------------------------- https://raw.githubusercontent.com/Bahamut731lp/TUL-Materialy/HEAD/Obrázky/0b046caa407f0e0662fdc91b2a7705e2fd9b4f09.png -------------------------------------------------------------------------------- /Základy konstruování/Řezy a průřezy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | Řez = Jde tam vidět i to, co je za řezem 3 | Průřez = Je tam jenom to, co je na rovinně průřezu (nic za tím, ani předtím) -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Aritmetické obvody/Přetečení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Přetečení 2 | Přetečení (overflow) nastává v moment, kdy sečtením dvou kladných čísel výjde číslo záporné a naopak. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Programovací paradigma.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Programovací paradigma** je metodika, kterou je psán kód v programovacím jazyce. 2 | 3 | >[!todo] Dopsat -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Návrh modelu/Rekurzivní vztah.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Rekurzivní vztah** je [[Relační datový model|relace]], ve které je cizí klíč zároveň primárním klíčem té samé entity. -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Operační systém/Správa zařízení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Správa zařízení** je proces, při kterém [[Operační systém|operační systém]] řídí připojená zařízení a jejich činnost. -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Hamiltonovský graf.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Hamiltonovský graf 2 | > Graf, který obejde všechny body grafu "právě jednou" - vypadá to pak jak kružnice. -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do shellu/Správa procesů.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | ## Process Status 3 | Process Status (zkráceně **`ps`**) je příkaz, který umožňuje nahlédnout do aktuálního stavu procesu nebo procesů. -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Standardy/POSIX.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | POSIX (Portable Operating Systom Interface) je standard, který define API [[Operační systém|operačního systému]] (jeho funkcí a parametrů). -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Normalizace databáze/Datová anomálie.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Datová anomálie** je situace, kdy bychom měli mít na více řádcích tabulky stejná data, ale z nějakého důvodu stejná nejsou. -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Kostra grafu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Kostra grafu 2 | 3 | ## Minimální kostra 4 | Vybírají se nejlevnější cesty, stejně jako [[Dijsktrův Algoritmus]]. 5 | 6 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Vektorové prostory/Dimenze.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Dimenze 2 | Dimenze [[Vektorové prostory|vektorového prostoru]] je počet [[Báze|bázových vektorů v bázi]] vektorového prostoru. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Databázový objekt.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | 3 | - [[Relační datový model|Tabulka]] 4 | - [[Relační datový model|Řádek tabulky]] 5 | - [[Trigger]] 6 | - [[Uložená procedura|Procedura]] -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Cvičení/Filmy/Zadání.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 1. Najděte názvy filmů, které režíroval Steven Spielberg. 2 | 2. Najděte všechny roky filmů, které mají hodnocení 4 nebo 5. Výsledky seřaďte vzestupně. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/SQL/Data Query Language.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Data Query Language** je je [[Množiny|množina]] [[SQL|SQL příkazů]], které slouží k vybírání dat z [[Databázový objekt|databázových objektů]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Konvoluce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Konvoluce vs. korelace atd... 2 | 3 | 4 | U periodických signálů se překrývají dozvuky, takže pak není signál delší, ale stejně dlouhý jako perioda signálu. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Hašování/Asociativní vyhledávání.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Asociativní vyhledávání** je hledání porovnáváním klíčů, kde shoda je nalezena tehdy, pokud se klíč prvku rovná hledanému klíči. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Syntax Sugar.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Syntax Sugar 2 | *Syntax Sugar* je pojem, který označuje syntaktické zkratky, které může programátor použít pro pohodlnější práci s kódem. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Normalizace databáze/Dekompozice.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Proces **dekompozice** je rozklad větších [[Relační datový model|relací]] na menší relace, přičemž se nemění množství zachycených informací. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Přístupová práva/Autorizační identifikátor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Autorizační identifikátor** určuje, ke kterým [[Databázový objekt|objektům]] má uživatel přístup, a jaké operace s tím smí provádět. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Identická funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Identickou funkcí nazýváme [[Složené funkce|složenou funkci]], ve které se skládá funkce a funkce k ní [[Inverzní funkce|inverzní]]. 2 | 3 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Dijsktrův Algoritmus.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Dijsktrův algoritmus 2 | Dijsktrův algoritmus je takový algoritmus, který najde nejkratší cestu mezi dvěma body ohodnoceného grafu. -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Jednoduché obvody/Dělič napětí.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Dělič napětí** (nebo také **napětový dělič**, **odporový dělič**) je obvod, který slouží k získání napětí, které je úměrné vstupnímu napětí. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Vyhledávací algoritmy/Lineární vyhledávání.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Lineární vyhledávání** je algoritmus pro vyhledávání, kdy procházíme prohledávaný prostor, dokud nenalezneme hledaný klíč. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Skládání programu/Syntaktická analýza.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Syntaktická analýza je proces kontroly správnosti programu, kdy se hledí na to, zda jsou instrukce zapsány ve správném pořadí a tvaru. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Návrh modelu/ER Diagram.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **ER Diagram** slouží k zakreslení [[Konceptuální model|konceptuálního modelu]]. 2 | 3 | >[!example] Příklad ER Modelu 4 | > 5 | >![[673px-ER_Diagram_MMORPG.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Polynomy/Základní věta algebry.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Základní věta algebry 2 | > Každý [[Polynom|polynom]] s [[Číselné množiny|komplexními koeficienty]] stupně $n\ge1$ má alespoň jeden komplexní kořen. 3 | 4 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Aritmetické obvody/Přenos.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Přenos 2 | Přenos (Carry) je nejčastěji výstupní signál, který indikuje, že výsledek operace je mimo povolený rozsah, resp. došlo k přenosu do vyššího řádu. -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Standardy/File System Hiearchy Standard.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **File System Hierarchy Standard** je standard, který určuje rozdělení souborového systému do základních adresářů, jejich obsah a další strukturování. -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Diskretizace signálu/Číslicová frekvence.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Číslicová frekvence je veličina, která vzniká normalizováním frekvence pomocí vzorkovací frekvence. 2 | 3 | $$\Large 4 | F = \frac{f}{f_s} 5 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Speciální číslicové signály/Trojúhelníkový pulz.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | $$ 3 | \text{trig}\left(\frac{n}{N}\right) = \begin{cases} 4 | 1 - \frac{n}{N} && |n| < N \\ 5 | 0 && \text{ostatní} 6 | \end{cases} 7 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Operační systém/API.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Rozhraní pro autory aplikací,** zkráceně **API** (Application Programming Interface) je soubor programů, které zajištují základní operace pro práci s prostředky systému. 2 | 3 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Operace se signály/Korelace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | **Vzájemná korelace**, **Autokorelace** 3 | 4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Korelace_(zpracov%C3%A1n%C3%AD_sign%C3%A1lu) 5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Korelace -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Limita funkce/Strategie pro výpočet limity.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Strategie pro výpočet limity 2 | 3 | - Zjednodušení 4 | - Uplatnění pravidel pro aritmetiku limit 5 | - Dosazení 6 | - Nalezení předpisu funkce zleva a zprava -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Celá část.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Celá část je taková funkce, která "zahodí všechno za desetinnou čárkou." 2 | 3 | > **Definice celé části**: 4 | > Celá část $[x]$ je největší celé číslo $n$, pro které platí, že $n \le x$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Vlastnosti matematických objektů/Omezenost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Omezenost 2 | Pokud matematický objekt pracuje s množinami (např. [[Množiny|množiny]], [[Úvod do funkcí|funkce]], posloupnosti, ...), můžeme u nich určit její extrémy a meze. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Strukturované datové typy/Textový řetězec.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Textový řetězec je [[Datový typ|strukturovaný datový typ]], který bývá chápán jako [[Algoritmizace a datové struktury/Strukturované datové typy/Pole|pole znaků]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Funkce více proměnných/Parciální derivace/Parciální derivace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Parciální derivace 2 | Parciální derivace je pojem zavedený pro funkce více proměnných, který přenáší koncept "klasické" derivace do vícedimenzionálního prostoru. -------------------------------------------------------------------------------- /Untitled.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | $$ 2 | \begin{aligned} 3 | x[0] &= 1\\ 4 | y[0] &= 3 \\ 5 | \\ 6 | x[1] &= 1 - 2 = -1 \\ 7 | y[1] &= -3 + 1 + 3 = 1 \\ 8 | \\ 9 | x[2] &= 1 - 2 - 1 = -2 \\ 10 | y[2] &= -6 -1 -2 + 1 + 6 = -2 11 | \end{aligned} 12 | 13 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Morfismy/Co to jsou morfismy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Morfismy 2 | Morfismy jsou [[Zobrazení|zobrazení]] z jedné struktury (např. [[Vlastnosti množiny|množiny]], [[Algebraické těleso|tělesa]], grupy, ...) do jiné struktury stejného typu. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 2.6.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Spočtěte limitu $\large\lim_{x\to{-3}}\frac{x^2+4x+3}{(x^2-9)^2}$** 2 | 3 | 4 | $$\Large 5 | \begin{aligned} 6 | 7 | & \lim_{x\to{-3}}\frac{x^2+4x+3}{(x^2-9)^2} \\ 8 | 9 | \end{aligned} \\ 10 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 3/Laplaceova transformace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Laplaceova transformace je integrální transformací, která převádí funkce reálné proměnné na funkce komplexní proměnné, při němž se mnohé složité vztahy mezi původními funkcemi radikálně zjednoduší. 2 | 3 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Množiny/Uzavřenost množiny na operaci.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Uzavřenost množiny na operaci 2 | [[Množiny|Množina]] je uzavřená vůči [[Operace|operaci]], pokud výsledek téhle operace patří do stejné množiny, jako operandy (vstup a výstup jsou stejného typu). -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Moorův zákon.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Empirické pravidlo, které říká, že složitost součástek se každý rok zdvojnásobí při zachování stejné ceny. 2 | 3 | Rychlost růstu počtu tranzistorů se časem zpomalila a teď se počet zdvojnásobje zhruba za 1,5 roku. -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Číslicové obvody/Logický zdvih.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Logický zdvih 2 | Logický zdvih je šířka pásma zakázaných napěťových úrovní mezi logickou nulou a jedničkou na výstupu. 3 | 4 | >**Logický zdvih** 5 | > 6 | >![[Pasted image 20220607144130.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Combsort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Combsort** je vylepšená varianta [[Bubblesort|bubblesortu]], která používá snižující rozestup mezi porovnávanými prvky. 2 | 3 | >[!tip] 4 | >Ideální skok bývá délka pole dělena číslem 4 nebo 3 -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Programovatelné obvody/PLD.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # PLD 2 | **PLD** (Programmable Logic Device) je zařízení, které slouží k realizaci [[Kombinační obvody|kombinačních]] a [[Sekvenční obvody|sekvečních obvodů]]. 3 | 4 | Pod PLD spadá [[PROM]], EPROM a EEPROM. -------------------------------------------------------------------------------- /.gitignore: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | .obsidian/workspace 3 | .obsidian/workspace 4 | .obsidian/graph.json 5 | .obsidian/workspace 6 | .obsidian/graph.json 7 | .obsidian/hotkeys.json 8 | .obsidian/appearance.json 9 | .obsidian/app.json 10 | .obsidian/core-plugins.json 11 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Skládání programu/Kompilovaný jazyk.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Kompilovaný jazyk je takový jazyk, který se skládá najednou do (zpravidla jednoho) spustitelného souboru. 2 | 3 | Před samotným zkompilováním probíhá kontrola správnosti syntaxe, semantiky a úpravy. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Relační algebra/Relační algebra.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | 3 | ## Základí operace 4 | - [[Selekce]] 5 | - [[Projekce]] 6 | - [[Kartézský součin]] 7 | - [[Sjednocení]] 8 | - [[Rozdíl]] 9 | 10 | ## Odvozené operace 11 | - [[Průnik]] 12 | - [[Spojení]] 13 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Hašování/Zřetězené hashování.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Zřetězené [[Hashovací funkce|hashování]]** je mechanismus řešení kolizí, který na místa adres v hashovací tabulce přiřadí [[Seznam|lineární seznam]]. V případě kolize se prvek vloží na konec tohoto seznamu. -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Z-transformace/Z-transformace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | >[!tldr] 2 | 3 | 4 | 5 | >[!example] Příklady transformací na komplexní proměnnou $z$ 6 | > - $x[n - 2] \to z^{-2}$ 7 | > - $x[n + 2] \to z^{2}$ 8 | > - $x[n] \to z^{0}$ 9 | > - $5\cdot{x[n - 5]} \to 5\cdot{z}^{-5}$ -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Paměti/Fyzická paměť.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Fyzická paměť 2 | Fyzická paměť (zdlouhavě *fyzický paměťový prostor*) je souhrnný název pro skutečnou kapacitu paměťových buněk osazených na hardwaru. 3 | 4 | Protože je každá paměť tvořená jinak, používá se [[Logická paměť]] -------------------------------------------------------------------------------- /Databáze pro big data/NoSQL databáze.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **NoSQL databáze** jsou souhrnem [[Relační datový model|nerelačních]] databází, které se v dnešní době používá ke zpracování [[Big Data]]. 2 | 3 | >[!info] 4 | >NoSQL databáze umožňují zpracovávat obrovské objemy rychle měnících se dat -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Data a informace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | - **Data** jsou reprezentací skutečnosti bez přirazeného významu. 2 | - **Informace** jsou data, která mají přirazený význam. 3 | 4 | >[!info] Jak vzniká informace 5 | >Z dat se stává informace zpravidla po operacích nad daty 6 | 7 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Číslicové obvody/Kombinační obvody.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Kombinační obvody 2 | Kombinační obvody jsou číslicové obvody, u kterých výstup závisí pouze na okamžitém stavu vstupu. 3 | 4 | >**Blokové schéma kombinačního obvodu** 5 | > 6 | >![[Pasted image 20220606182018.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Vnější a vnitřní paměť.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Podle typu (velikosti) řazených dat dělíme algoritmy na vnější a vnitřní. 2 | - Vnitřní používáme pro data, která lze najednou uchovat v operační paměti. 3 | - Vnější v případě rozsáhlých dat načítaných průběžně z disku. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Složené funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Složené funkce 2 | Složené funkce jsou takové [[Úvod do funkcí|funkce]] které jako svůj argument mají další [[Úvod do funkcí|funkci]] či její funkční hodnotu. 3 | 4 | >$$\Large f(g(x))$$ 5 | >$$\text{Příklad složené funkce.}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Souběh a uváznutí/Mutex.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Mutex** (angl. Mututal Exclusion, *Výlučný přístup*), též znám jako **mechanismus zámků**, je synchronizační primitivum, které přepíná mezi stavy *zamknuto/odemknuto* a tím určuje, zda je možné ke sdílenému zdroji přistoupit. 2 | 3 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Prohledávání řetězců/Přirozené prohledávání.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Přirozené hledání** je takový algoritmus, který pro každou pozici řetězce testuje, zda na něm nezačíná hledaný řetězec. 2 | 3 | >[!example] Přirozené prohledávání 4 | >![[Pasted image 20230109072721.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Polynomy/Bezoutova věta.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Bezoutova věta 2 | 3 | Máme-li 4 | - libovolný polynom, jehož stupeň je vyšší než 1 5 | - a libovolné číslo 6 | 7 | Pak lze najít **polynom**, který bude mít stupeň o 1 nižší než náš původní polynom. 8 | 9 | > $$P(x) = (x - y)\cdot Q(x)+P(y)$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Výroková logika/Postačující podmínka.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Postačující podmínka 2 | Postačující podmínka je vztah mezi dvěma tvrzeními. 3 | 4 | >**Postačující podmínka** 5 | >Tvrzení $A$ je postačující podmínkou pro tvrzení $B$, pokud platí 6 | >- $A \implies B$ 7 | >- nebo $B \impliedby A$ -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Procesy a vlákna/Vlákno.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Vlákno** je [[Proces|podproces]], který s hlavním procesem sdílí paměť dat. 2 | 3 | Vlákna potřebují následující funkce: 4 | - Vytvoření a spuštění (`start`) 5 | - Synchronizace (`join`) 6 | - Spánek (`sleep`) 7 | - Přerušení (`interrupt`) -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Vlastnosti diskrétních signálů/Výkon signálu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Výkon signálu je číslo, které vyjadřuje průměrný výkon průběhu signálu 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- Jedná se o [[Energie signálu|energii]] vydělenou počtem vzorků 5 | 6 | $$\Large P = \frac{1}{N}\sum_{i=0}^{N - 1}x[i]^2$$ 7 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Speciální funkce/Diracovo delta.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Diracovo delta** (nebo **Diracova $\delta$ funkce**) je funkcí (resp. distribucí), která splňuje: 2 | 3 | $$\Large 4 | \begin{cases} 5 | \infty && \text{pro }x = 0 \\ \\ 6 | 0 && \text{pro }x \not= 0 \\ 7 | \end{cases} 8 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Zkouška/Otázky ke zkoušce 2.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Otázky ke zkoušce 2 2 | 3 | **24. Jaký obvod je na obrázku?** 4 | - Vlevo je sériová sčítačka (To napravo od vstupu $p$ je místo multiplexoru) 5 | - MOSFET Invertor 6 | 7 | >**Obrázky ze zadání** 8 | > 9 | >![[Pasted image 20220608081030.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Číslicové obvody/Sekvenční obvody.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Sekvenční obvody 2 | Kombinační obvody jsou číslicové obvody, u kterých výstup závisí na okamžitém stavu vstupu **a na vnitřním stavu obvodu**. 3 | 4 | >**Blokové schéma sekvenčního obvodu** 5 | > 6 | >![[Pasted image 20220606182146.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Z-transformace/Nuly a póly.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | 3 | 4 | **Čím blíže je nula jednotkové kružnici, tím víc bude frekvenční charakteristika v daném místě zeslabena** 5 | 6 | Analogicky to platí pro póly, čím blíž je jednotkové kružnici, tím víc půjde charakteristika v daném místě do nekonečna -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Kombinatorika/Pravidlo součinu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Pravidlo součinu udává počet všech $k$-tic, u kterých 2 | - 1. prvek lze vybrat $n_1$ způsoby 3 | - 2. prvek lze vybrat $n_2$ způsoby 4 | - 3. prvek lze vybrat $n_3$ způsoby 5 | - ... 6 | 7 | Jinak řečeno, výběry se nazvájem neovlivňují. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Vyhledávací algoritmy/Binární vyhledávání.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Binární vyhledávání** je vyhledávácí algoritmus, který používá metodu půlení intervalu k nalezení hledaného klíče. 2 | 3 | >[!warning] O prohledávaném prostoru 4 | >Pro binární vyhledávání musí být prohledávaný prostor **seřazen** -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Komplexní čísla/Moivreova Věta.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Moivreova věta 2 | Moivreova věta nám pomáha k výpočtu *n*-té **mocniny** a **odmocniny** komplexního čísla. 3 | 4 | >Pro libovolné komplexní číslo $x$ a libovolné celé číslo $n$ platí: 5 | >$$(\cos{x}+j\cdot{\sin{x}})^n = \cos{(nx)}+j\cdot{\sin{(nx)}}$$ 6 | 7 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Lineární závislost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Lineární závislost 2 | Lineární závislost vektorů 3 | 4 | Ve své podstatě je lineární závislost vlastnost, která říká, jestli můžeme jeden [[Vektor|vektor]] vyjádřit pomocí ostatních [[Vektor|vektorů]] z toho samého [[Vektorové prostory|vektorového prostoru]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Skládání programu/Interpretovaný jazyk.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Interpretovaný jazyk je takový jazyk, jehož kód se překládá postupně, instrukce po instrukci, za běhu programu. 2 | 3 | Takového jazyky potřebují k běhu výsledného programu **interpreter**, což je program, který bude instrukce za běhu překládat. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Návrh modelu/Konceptuální model.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Konceptuální model** určuje koncepty a vazby mezi nimi bez nutnosti vázat se na konkrétní [[Databázové systémy|databázový systém]]. 2 | 3 | K zakreslení konceptuálního modelu se používají [[ER Diagram|ER diagramy]] nebo [[Relační datový model|relační schéma]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Výroková logika/Nutná a postačující podmínka.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Nutná a postačující podmínka 2 | Nutná a postačující podmínka je vztah mezi dvěma tvrzeními. 3 | 4 | >**Nutná a postačující podmínka** 5 | >Tvrzení $A$ je nutnou a postačující podmínkou pro tvrzení $B$, pokud platí 6 | >- $A \iff B$ 7 | >- nebo $B \iff A$ -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Ortonormalita.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Ortonormalita 2 | Množina vektorů je *ortonormální*, pokud pro každé její dva vektory platí [[Posloupnosti#Kroneckerova delta|krenockerova delta]]. 3 | 4 | $$\left = \delta_{ij}= 5 | \begin{cases} 6 | i = j \implies 1 \\ 7 | i \not= j \implies 0 8 | \end{cases}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Výroková logika/Pravdivostní tabulka.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Pravdivostní tabulka 2 | Pravdivostní tabulka je tabulka, která udává, jaký výstup má funkce pro danou kombinaci vstupů. 3 | 4 | > **Příklad pravdivostní tabulky** 5 | >*Logická funkce $Y$ realizuje spouštění alarmu* 6 | > 7 | >![[Pasted image 20220606194346.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Lineární zobrazení/Jádro zobrazení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Jádro [[Lineární zobrazení|lineárního zobrazení]] je taková [[Podmnožiny|podmnožina]] [[Definiční obor|definičního oboru]], která je zobrazována na nulový vektor. 2 | 3 | Jádro se značí jako $\ker{L}$, kde $L$ je [[Lineární zobrazení|lineární zobrazení]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Členění programu/Metody.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Metoda** je obecně označení pro **proceduru** nebo **funkci**, která spadá pod nějakou datovou strukturu. V objektovém programování je metodou funkce či procedura, která patří k [[Třída|třídám]] a jejím [[Objekt|instancím]]. 2 | 3 | ## Signatura metody 4 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Algebraické funkce/Lineární funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Lineární funkce 2 | ~~definice~~ 3 | >**TL,DR** 4 | 5 | --- 6 | 7 | 8 | 9 | **Proč se jim říká lineární?** 10 | - Protože grafem lineární funkce je přímka a v latině je přímka *linea* - volně přeloženo jako *čára*, *provázek* či *lněná nit* -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Souběh a uváznutí/Uváznutí.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Uváznutí** (angl. deadlock) je situace, kdy se procesy navzájem zastaví, neboť is navzájem blokují zdroje, bez kterých nemůžou pokračovat v práci. 2 | 3 | *==Coffmanovy podmínky zde==* 4 | 5 | Operační systém dokáže detekovat uváznutí pomocí *grafu přidělených prostředků* (RAG) -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Standardy/Linux Standard Base.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Linux Standard Base** (LSB) je projekt několika linuxových distribucí, které definují 2 | - strukturu adresářů 3 | - strukturu binárních spustitelných souborů 4 | - systémové knihovny 5 | - inicializaci systému 6 | - Práci s uživateli a skupinami 7 | - Balíčkovací systémy -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Paměti/Cache.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Vyrovnávací paměť Cache 2 | Vyrovnávací paměti (cache) 3 | 4 | 5 | Cache paměti jsou organizovány jako asociativní paměti, to znamená, že jsou tvořeny tabulkou tvořenou klíčy (**tagy**) a data 6 | 7 | ## Typy pamětí cache 8 | 1. **Plně asociativní** 9 | Celá adresa je brána jako **tag** -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Obecná terminologie/Axióm.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Axióm 2 | > **Axiom** (z [řec.](https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina "Řečtina") _axióma_, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje. Podobný význam má slovo [postulát](https://cs.wikipedia.org/wiki/Postul%C3%A1t "Postulát"). 3 | 4 | -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Standardy/The GNU Coding Standards.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **The GNU Coding Standards** definují, jak psát zdrojový kód pro otevřený software. 2 | 3 | Definují, jak udělat: 4 | - Volby pro příkazovou řádku 5 | - Správnou práci s makry 6 | - Doporučenou strukturu kódu a deklarací 7 | - Formátování kódu 8 | - Komentáře 9 | - Dokumentace -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Paměti/Hlavní paměť.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Hlavní (operační) paměť 2 | Hlavní pamětí rozumíme paměť, ke které má mikroprocesor přímo přístup. Jedná se tak o různé registry, vyrovnávací paměti či RAM paměti. 3 | 4 | Tyto paměti bývají zpravidla (elektricky) **volatilní**, to znamená, že po "vypnutí" si neuchovají svůj stav ("resetují" se). -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Souběh a uváznutí/Atomické operace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Atomické operace** jsou takové operace, které se nesmí rozdělit na dílčí části a nesmí být přerušeny jinou činností. 2 | 3 | Atomicitu operace zajistíme tím, že zakážeme vše, co by mohlo přerušit danou operaci, tudíž se zakážou přerušení. Vhodné jsou akorát na rychlé, aritmetické operace. -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Sled.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Sled 2 | Sled grafuje je taková [[Úvod do posloupností|posloupnost]] [[Graf|vrcholů]], že mezi dvěma [[Graf|vrcholy]] je [[Graf|hrana]]. 3 | 4 | > Sled mezi krajními uzly $u_0$ a $u_n$ 5 | > $$\Large(u_0,\varepsilon_1,u_1,\varepsilon_2,u_2, ..., \varepsilon_{n-1}, u_{n-1}, \varepsilon_n, u_n)$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Základy/Proměnná.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Proměnná 2 | Proměnná je pojmenované místo v paměti, ve kterém jsou uložena nějaká data. 3 | 4 | >**TL,DR**: 5 | >- Proměnná je odkaz na data v paměti 6 | >- Proměnné mají **datový typ** 7 | >- Proměnné mohou být i neměnné, v tom případě se nazývají **konstanty**. 8 | 9 | Proměnné používáme pro -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Hašování/Adresní vyhledávání.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Adresní vyhledávání** je takové vyhledávání, kdy klíčem je adresa do prohledávaného prostoru. 2 | 3 | - **Přímé adresní vyhledávání** je situace, kdy je klíč indexem či adresou v paměti. 4 | - **Hashované adresní vyhledávání** je situace, kdy je adresa v paměti vypočtena z hledaného klíče -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Amortizovaná složitost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Amortizovaná složitost** je časová složitost, která je průměrem nejhorších případů v řadě. 2 | 3 | >[!info] 4 | >Amortizace je proces, kdy nejhorší případ [[Asymptotická složitost|asymptotické složitosti]] ztrácí na důležitosti, protože nastává zřídka v sadě dalších případů. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Funkce více proměnných/Parciální derivace/Gradient.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Gradient 2 | Gradient je vektor všech [[Parciální derivace|parciálních derivací]] prvního řádu. Gradient nám vrací vektor, který udává směr nejrychlejšího růstu funkce. 3 | 4 | >Gradienty jsou označeny šipkami dole - čím červenější, tím je vektor větší 5 | >![[Pasted image 20220411174505.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Skládání programu/Transpilovaný jazyk.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Transpilování je speciální připad [[Kompilovaný jazyk|kompilaného jazyka]], kdy se zdrojový kód překladá do zdrojového kódu jiného jazyka. 2 | 3 | Transpilované jazyky jsou často používané jako syntaktická nadstavba k jinému jazyku, jejíž cílem je zjednodušit či zrychlit psaní zdrojového kódu. -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Speciální číslicové signály/Rampa.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Rampa** je lineární funkcí, která je definována [[Jednotkový skok|jednotkový skok]] násobený vzorkovaným časem, neboli: 2 | $$\Large r[n] = n\cdot{u[n]}$$ 3 | 4 | Jedná se o diskrétní obdobu [[Náběhová funkce|náběhové funkce]]. 5 | 6 | >**Průběh funkce Rampa** 7 | > 8 | >![[Pasted image 20221130161409.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Logické funkce a jejich realizace/Logické hradlo.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Logické hradlo 2 | Součástka realizující logickou funkci 3 | 4 | ## Běžné logické funkce 5 | Níže je obrázek tabulky běžných hradel a funkcí, které realizují. Pro více informací lze kouknout do [[Logické funkce|Matematiky 1, sekce logické funkce|]] 6 | 7 | ![[Pasted image 20220606191059.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Množiny/Množinové operace/Průnik.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | ## Průnik 2 | Průnik množin (např. $A$ a $B$) vytvoří množinu, ve které **jsou pouze společné prvky vstupních množin**. 3 | 4 | >$$A=\set{1,2,\color{red}3,4,5}$$ 5 | >$$B=\set{\color{red}3,4,5\color{white},6,7}$$ 6 | >$$A\cap{B}=\set{\color{red}3,4,5}$$ 7 | 8 | ![[Pasted image 20211013214840.png]] 9 | 10 | --- -------------------------------------------------------------------------------- /Programování v jazyce Python/Duck typing.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Duck typing** je metoda [[Datový typ|typování objektového datového typu]], ve kterém platí, že pokud má všechny potřebné atributy a [[Funkce|signatury funkcí]], tak nám na zbytku nezáleží. 2 | 3 | >[!quote] Duck typing 4 | >*Pokud to chodí jako kachna, plave jako kachna a kvává jako kachna, tak to je pravděpodobně kachna.* -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Abstraktní datové typy/Množina.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Množina** je [[Abstraktní datový typ|abstraktní datový typ]], který negarantuje pořadí prvků, ale za to garantuje jedinečnost prvků. 2 | 3 | Implementace množiny je založena na seznamu či poli, při jehož vkladu se hlídá unikátnost prvků jeho procházením. Tím je sice implementace přímočárá, ale neefektivní. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Množiny/Množinové operace/Sjednocení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | ## Sjednocení 2 | Sjednocení množin (např. $A$ a $B$) vytvoří množinu, ve které **jsou všechny prvky vstupních množin**. 3 | 4 | >$$A=\set{\color{lime}1,2,3}$$ 5 | >$$B=\set{\color{red}7,8,9}$$ 6 | >$$A\cup{B}=\set{\color{lime}1,2,3,\color{red}7,8,9}$$ 7 | 8 | ![[Pasted image 20211013215239.png]] 9 | 10 | --- -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Prohledávání řetězců/Rabin-Karp.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Rabin-Karp** algoritmus je algoritmus pro procházení řetězců, který pracuje tak, že porovnává [[Hashovací funkce|hash]] vzoru a jednotlivých podřetězců. V případě shody se následně projede řetězec znak po znaku, jestli nedošlo ke kolizi. 2 | 3 | Ideální je funkce, která dovolí pracovat s předchozím výsledkem. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Divide And Conquer.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Metoda **Divide And Conquer** (přeloženo jako **Rozděl a Panuj**) je způsob, kterým algoritmy řeší problém. Metoda spočívá v rozdělení problému na dílčí podproblémy, které se následně řeší. Toto dělení probíhá do doby, kdy máme množinu triviálních problémů. 2 | 3 | Dílčí výsledky pak dohromady dají řešení celého původního problému. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Přístupová práva/Přístupová práva.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Přístupová práva** slouží k omezení přístupu uživatelům, aby nemohli provádět škodlivé modifikace dat. 2 | 3 | V [[Databázové systémy|databázových systémech]] je založen na: 4 | - [[Autorizační identifikátor|Autorizačních identifikátorech]] 5 | - [[Data Definition Language|Vlastnictví]] 6 | - [[Data Control Language|Právech]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Obecná terminologie/Operace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Operace 2 | Operace je postup, kterým ze vstupních hodnot získáme výstupní hodnotu[^1] 3 | 4 | - Vstupním hodnotám říkáme **operandy** 5 | - Výstupní hodnotě říkáme **výsledek** (operace) 6 | 7 | [^1]: operace - význam - IT Slovník. _it-slovnik.cz_ [online]. [cit. 2021-11-05]. [Dostupné online](https://it-slovnik.cz/pojem/operace/). -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Co znamená diskrétní.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | V kontextu diskrétní matematiky je význam slova **diskrétní** zaměnitelný se slovem **nespojitý**, neboli se zabývá strukturami, které lze považovat za nespojité. 2 | 3 | > Pro nespojité struktury existuje [[Typy zobrazení#Bijektivní zobrazení|bijektivní zobrazení]] s [[Číselné množiny#Přirozená čísla|množinou přirozených čísel]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Programovatelné obvody/GAL.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # GAL 2 | **GAL** (Generic Array Logic) je zobecněním obvodů [[PAL]]. Obsahuje totiž navíc výstupní makrobuňku se zpětnou vazbou zpět do struktury pole, kterou lze konfigurovat. 3 | 4 | >**Blokové schéma GAL obvodu** 5 | >*OLMC jsou přidané makrobuňky s programovatelnými klopnými obvody* 6 | > 7 | >![[Pasted image 20220606192335.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/SQL/SQL.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Structured Query Language** (zkrat. SQL) je deklarativní, [[Case sensitivity|case insensitive]] jazyk pro přístup a řízení [[Relační datový model|relačních databází]]. 2 | 3 | Skládá se z: 4 | - [[Data Definition Language]] 5 | - [[Data Query Language]] 6 | - [[Data Control Language]] 7 | - [[Data Manipulation Language]] 8 | - [[Transaction Control Language]] -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Programovatelné obvody/PROM.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # PROM 2 | **PROM** (Programmable Read Only Memory) je paměť, kterou lze využít jako generátor logické funkce o $n$-proměnných. 3 | 4 | Každá buňka takovéto paměti je vybavena tavnou pojistkou, přičemž se programují tak, že se selektivně tavné pojistky přepalují. Tento proces je nevratný. Na tento problém reagují paměti typu EPROM a EEPROM. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Výroková logika/Kvantifikátory.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Kvantifikátory 2 | Kvantifikátory slouží pro označení "kvantity" (míry výskytu) nějaké vlastnosti/proměnné/... 3 | 4 | |Kvantifikátor|Značení|Čtení| 5 | |--:|:--:|:--| 6 | |Obecný|$\Large\forall x$|Pro každé $x$| 7 | |Existenční|$\Large\exists x$|Existuje alespoň jedno $x$| 8 | |Jednoznačná existence|$\Large\exists! x$|Existuje právě jedno $x$| -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/SQL/Transaction Control Language.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Transaction Control Language** slouží ke správě transkací, které jsou prováděny nad[[Databázový objekt|databázovém objektem]]. 2 | 3 | ```sql 4 | COMMIT -- Uloží výsledky transakce do databáze 5 | ROLLBACK -- Obnoví databázi do posledního konzistentního stavu 6 | SAVEPOINT -- Vytvoří dočasný záchytný bod, do kterého lze ROLLBACKnout 7 | ``` -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do statistické analýzy/Teorie pravděpodobnosti/Jevy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Náhodný jev 2 | 3 | Elementární jev 4 | 5 | Složený jev 6 | 7 | >[!info] Hranice pravděpodobnosti 8 | >- **Jistý jev** ==nastane pokaždé==, když děláme [[Pokus|náhodný pokus]] 9 | $$P(A) = 1$$ 10 | > - **Nemožný jev** ==nikdy nenastane== 11 | > $$P(A) = 0$$ 12 | 13 | ## Operace nad jevy 14 | >[!info] viz [[Množinové operace]] -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Vyhledávací algoritmy/Interpolační vyhledávání.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Interpolační vyhledávání** je varianta [[Binární vyhledávání|binárního vyhledávání]], která se snaží simulovat lidské chování při prohledávání. 2 | 3 | Vyhledávání stojí na vzorci 4 | $$ 5 | \text{approx} = \text{first} + \frac{(\text{last} - \text{first})(k - a[\text{first}])}{a[\text{last}] - a[\text{first}]} 6 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Embedded zařízení/Systémy reálného času.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Systémy reálného času** (zkrac. RTOS) je takový systém, ve kterém je kladen důraz na 2 | - správné pořadí událostí 3 | - včasné obsloužení definovaných událostí 4 | - deterministický čas odpovědi a zpoždění. 5 | 6 | ## Přepínání úloh v RTOS 7 | 8 | - **Rate Monotonic ALgorithm** 9 | - **Earliest Deadline** 10 | - **Least Laxity** -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do statistické analýzy/Matematická statistika/Populace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Populace** označuje [[Množiny|množinu]] všech prvků, které při statistickém výzkumu sledujeme. 2 | 3 | >[!example] Příklad populace 4 | >- Pokud provádíme výzkum tělesné kondince nezletilých dětí, jsou populací všechny nezletilé děti (tedy do 18 let) 5 | >- Provádíme-li výzkum pravděpodobnosti dememce u seniorů, jsou populací všichni senioři -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Relace a zobrazení/Binární relace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Binární relace 2 | Binární relace vyjadřuje vztah prvků mezi množinami. Každá podmnožina $R$ [[Úvod do lineární algebry/Relace a zobrazení/Kartézský součin|kartézského součinu]] vytváří binární relaci mezi množinami právě v tomto součinu. 3 | 4 | Binární relace, která prvku $a$ vždy přiřadí nejvýše jeden prvek $b$, se nazývá [[Zobrazení|zobrazení]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Záporná čísla/Dvojkový doplněk.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Dvojkový doplněk 2 | 3 | ## Metody výpočtu 4 | 5 | **1. Výpočet z definice** 6 | 7 | **2. Výpočet z definice + finta** 8 | 9 | **3. Rychlejší výpočet doplňku** 10 | 11 | Opisuju zprava do první jedničky včetně, zbytek zneguju. 12 | 13 | $$\Large\begin{aligned} 14 | 25_{D} &= 11001_{B} \\ 15 | -25_{D} &= (1110{\space}0111)_B \\ 16 | \end{aligned}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Vlastnosti matematických objektů/Prostost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Prostost 2 | Jedná se o vlastnost, která nejčastěji určuje, jestli jsou nějaké prvky objektu unikátní, nebo zda se v něm vyskytují duplicitní hodnoty. 3 | 4 | Příkladem použití této vlastnosti může být 5 | - [[Prostost funkce]] 6 | - [[Množiny#Prostost množiny|Prostost množiny]] 7 | - [[Prostost posloupnosti]] 8 | - [[Zobrazení#Druhy zobrazení|Prosté zobrazení]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Řešené příklady/Příklad 1.6.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | $$\Large \begin{aligned} 2 | 3 | \lim_{n\to\infty}^{-1}\sqrt[2n]{|(-1)^n\cdot 2 \cdot 2^{-n}|} 4 | 5 | &= \lim_{n\to\infty}^{-1}\sqrt[2]{|-1\cdot 2 \cdot 2^{-1}|} 6 | \\&= \lim_{n\to\infty}^{-1}\sqrt[2]{\left|-\frac{1}{2}\right|} 7 | \\&= \lim_{n\to\infty}^{-1}\sqrt[2]{\frac{1}{2}} 8 | \\&= \lim_{n\to\infty}\sqrt[2]{2} 9 | \\&= \sqrt{2} 10 | 11 | \end{aligned} 12 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Vlastnosti diskrétních signálů/Energie signálu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Energie signálu je číslo, které vyjadřuje skalární součin signálu se sebou samotným. 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- Prakticky se o součet okamžitých výkonů 5 | >- Lze měřit pouze na konečných a periodických signálech[^1] 6 | 7 | $$\Large E = \sum_{i=0}^{N - 1}x[i]^2$$ 8 | 9 | [^1]:Na nekonečných signálech je energie nekonečná a neposkytuje žádnou užitečnou informaci -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Relace a zobrazení/Uspořádaná dvojice.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Úspořádaná dvojice 2 | Uspořádaná dvojice je [[Množiny|množina]] dvou prvků, ve které záleží na pořadí prvků. 3 | 4 | > $$\Large\begin{cases} 5 | M &\large\text{je množina prvků} \\ 6 | a, b \in M &\large\text{a, b náleží do M} \\ 7 | a \not= b &\large\text{a, b nejsou stejné}\\ 8 | (a, b) \not= (b, a) &\large\text{Záleží na pořadí prvků}\\ 9 | \end{cases}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /.obsidian/plugins/obsidian-style-settings/manifest.json: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | { 2 | "id": "obsidian-style-settings", 3 | "name": "Style Settings", 4 | "version": "0.4.4", 5 | "minAppVersion": "0.11.5", 6 | "description": "Offers controls for adjusting theme, plugin, and snippet CSS variables.", 7 | "author": "mgmeyers", 8 | "authorUrl": "https://github.com/mgmeyers/obsidian-style-settings", 9 | "isDesktopOnly": false 10 | } 11 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Norma vektoru.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Norma vektoru 2 | Je-li na [[Vektorové prostory|vektorovém prostoru]] $U$ zaveden [[Skalární součin|skalární součin]] $\left<\cdot|\cdot\right>$, zavádíme *normu* vektoru jako 3 | $$\Large ||u|| = \sqrt{\left}$$ 4 | 5 | ## Schwartzova nerovnost 6 | Jedná se v podstatě o trojúhelníkovou nerovnost, ale zobecněnou pro vektory. 7 | $$\Large |\left| \le ||u|| \cdot ||v||$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Programovatelné obvody/CPLD.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # CPLD 2 | **CPLD** (Complex Programmable Logic Device) jsou obvody, které kombinují obvody [[GAL]] s prvky [[FPGA]]. 3 | 4 | CPLD obsahují vícero programovatelných [[Logické funkce#Konjunkce AND|AND]] polí, kterou mají výstupy propojeny makrobuňkami a vstupy reprogramovatelnou propojovací maticí. 5 | 6 | >**Blokové schéma CPLD obvodu** 7 | > 8 | >![[Pasted image 20220606193246.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Normalizace databáze/Normalizace databáze.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Normalizace databáze je postup [[Dekompozice|dekompozice]], kterým databázi přeorganizujeme tak, aby se redukovaly [[Datová anomálie|datové anomálie]]. 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- Normalizace je postup, kterým změníme databázi tak, aby se redukovaly [[Datová anomálie|datové anomálie]] 5 | >- Anomálie v datech mohou vznikat použitím [[Data Query Language|příkazů pro manipulaci s daty]] -------------------------------------------------------------------------------- /Počítačové sítě/Cvičení/Cvičení 1/ss -s.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | [kevin.danek@a0307 ~]$ ss -s 2 | Total: 2701 (kernel 0) 3 | TCP: 19 (estab 9, closed 1, orphaned 0, synrecv 0, timewait 0/0), ports 0 4 | 5 | Transport Total IP IPv6 6 | * 0 - - 7 | RAW 2 0 2 8 | UDP 13 10 3 9 | TCP 18 14 4 10 | INET 33 24 9 11 | FRAG 0 0 0 -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Speciální číslicové signály/Jednotkový skok.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Jednotkový skok** $u[n]$ je druh signálu, který je definován jako 2 | $$\Large 3 | u[n] = \begin{cases} 4 | 0 & \text{pro } n \lt 0 \\ 5 | \\ 6 | 1 & \text{pro } n \ge 0 7 | \end{cases} 8 | $$ 9 | 10 | Jedná se o diskrétní obdobu [[Heavisideova funkce|Heavisideovy funkce]]. 11 | 12 | >**Průběh jednotkového skoku** 13 | > 14 | >![[Pasted image 20221130161103.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Shakersort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Shakersort** je vylepšená varianta [[Bubblesort|bubblesortu]], která řadí posloupnost v obou směrech. Algoritmus nejdříve provede [[Bubblesort|bubblesort]] dopředu, čímž probublá největší prvky na konec, a následně provede ještě jeden [[Bubblesort|bubblesort]] směrem na začátek, čímž probublá nejmenší prvky na začátek. 2 | 3 | Tímto algoritmem se dá předejít problémů *želv a zajíců* -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Limita funkce/Výpočet limity přímým dosazením.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Výpočet limity přímým dosazením 2 | Pokud výraz, pro který počítáme limitu, je spojitý ve zkoumaném bodě, můžeme za proměnnou přímo dosadit a dostat přímý výsledek. Tato metoda samozřejmě nefunguje v bodech nespojistosti, a pro ně je potřeba uplatnit další taktiky pro výpočet limity. 3 | 4 | >Pokud je funkce $f$ spojitá v bodě $c$, tak platí: 5 | >$$\Large\lim_{x \to c}f(x) = f(c)$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Speciální číslicové signály/Jednotkový impulz.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Jednotkový impulz** je druh signálu, který splňuje podmínky 2 | $$\Large 3 | \delta[n] = \begin{cases} 4 | 1 & \text{pro } n = 0\\ \\ 5 | 0 & \text{pro} \not= 0 \\ 6 | \end{cases} 7 | $$ 8 | 9 | >[!example] Jednotkový impulz** 10 | > 11 | >![[Pasted image 20221130161209.png]] 12 | 13 | Jedná se o diskrétní variantu [[Diracovo delta|Diracovy delta funkce]] (Diracův pulz). -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Abstraktní datové typy/Ukazatel.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Ukazatel (anglicky **pointer**) je [[Abstraktní datový typ|abstraktní datový typ]], který uchovává adresu v operační paměti. 2 | 3 | >[!info] Podrobnější informace o ukazatelích jsou v přednáškách z C, viz [[Pointery|pointery]] 4 | 5 | Ukazatele mají svůj typ, který je totožný s datovým typem dat, která jsou uložena v paměti (`int` ukazatel ukazuje na data typu `int`, ...) 6 | 7 | 8 | 9 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Vlastnosti třídících algoritmů/Přirozenost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Přirozenost třídícího algoritmu** nám říká, jak se [[Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Algoritmus|algoritmus]] chová na uspořádaných datech. 2 | 3 | >[!quote] Pokud je algoritmus na (alespoň částečně) seřazených datech 4 | >>[!success] Rychlejší, je algoritmus přirozený 5 | > 6 | >>[!fail] Stejně rychlý jako na náhodně seřazených, je nepřirozený -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Obecná terminologie/Rozvoj.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Rozvoj 2 | Rozvoj můžeme chápat jako neustále pokračující (rozvíjející se) řadě čísel podle nějakého pravidla. 3 | 4 | Rozvoj může být jak konečný, tak i nekonečný, záleží na situaci. 5 | 6 | Příkladem může být nekonečný desetinný rozvoj, kde se číslo za desetinnou čárkou dělením **dále rozvíjí** - a to až do nekonečna. 7 | 8 | Dalším příkladem rozvoje může být například [[Binomická věta#Binomický rozvoj|binomický rozvoj]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Nekonečné řady/Nutná podmínka konvergence.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | [[Nutná podmínka]] konvergence je věta, která nám říká, zda může řada konvergovat. 2 | 3 | >[!quote] Nutná podmínka konvergence řady: 4 | >Řada $\sum_{n=1}^{\infty}a_n$ může konvergovat jen a pouze tehdy, když je $\lim_{n\to\infty}a_n = 0$ 5 | 6 | >[!question] Co říká nutná podmínka konvergence řady? 7 | >Nutná podmínka konvergence řady říká, že pokud se prvky řady postupně blíží k nule, tak musí konvergovat. -------------------------------------------------------------------------------- /Počítačové sítě/Cvičení/Cvičení 2 - Kabeláž.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Kabeláž UDP 2 | 3 | Tým Kevin a Matěj 4 | 5 | Matěj to posral. Nedotáhl koncovku až na doraz a některé kontakty tak 6 | 7 | test = nový kabel 8 | test 1: bliká 3 a 6 =>špatný zapojení 9 | test 2: bliká 3 - 8 10 | test 3: bliká 3 a 6 (špantný zapojení) a 1 a 2 jsou prohozený 11 | test 4: bliká 3 a 6 12 | náš xqcL kabel: bliká 4 - 7 a 4 a 5 nekončí na stejný lince (chyba je kevina, špatně to zkontroloval ;) ) -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Asymptotická složitost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Asympotická složitost je charakteristika [[Algoritmizace a programování 1/Základy/Algoritmus|algoritmus]] vyjádřená [[Monotónnost funkce|rostoucí funkcí]]. Říká nám, jak rychle se zvyšuje počet potřebných operací se zvětšujícím se množstvím vstupních dat. 2 | 3 | >[!quote] Asymptotické složitosti algoritmů 4 | >Čím pomaleji křivka roste, tím je algoritmus rychlejší. 5 | > 6 | >![[bigo.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Syntaxe/Case sensitivity.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Case sensitivity 2 | Case sensitivity (citlivost na velikost znaků) je vlastnost, která říká, zda syntaxe rozlišuje velikosti písmen. 3 | - Pokud je **case sensitive**, tak rozlišuje velikosti písmen v názvech. 4 | $$\Large \text{nazev}\not= Nazev \not= nAzev \not= nazeV$$ 5 | - Pokud je **case insensitive**, tak velikosti písmen v názvech nerozlišuje 6 | $$\Large \text{nazev} = Nazev = nAzev = nazeV$$ 7 | 8 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Vlastnosti funkce/Jednoznačnost funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Jednoznačnost funkce 2 | Jednoznačnost funkce říká, že pro jeden parametr musí existovat pouze jedna funkční hodnota - tedy pro **každý vstup existoval pouze jeden výstup**. 3 | 4 | V matematice tedy platí, že: 5 | >Pro každé $f(x)$ musí existovat **právě jedno** $y$. 6 | 7 | Je to jako kdybyste si v automatu třikráť naťukali číslo 31, a poprvé vám vypadla sušenka, napodruhé džus a napotřetí nic. 8 | 9 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Vlastnosti funkce/Prostost funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Prostost funkce 2 | Funkce je prostá, když pro každý prvek definičního oboru má přiřazené různé prvky v oboru hodnot. To znamená, že "se $y$ nikdy neopakuje." 3 | 4 | >**Definice prosté funkce** 5 | >Funkce je prostá, pokud platí, že dva různé prvky z definičního oboru nemají stejnou funkční hodnotu. 6 | >$$\Large\begin{aligned} 7 | >f(x_1) \not= f(x_2) &\implies \large\text{Funkce je prostá} 8 | >\end{aligned}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Polynomy/Polynom.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Polynom ***(mnohočlen)*** je výraz, který se skládá jenom ze sčítání, odčítání, násobení a umocňování [[Číselné množiny#Celá čísla|celými kladnými čísly]]. 2 | 3 | > Příklad polynomu: 4 | > $$\large P(x,y,z)=2x^2yz^3-3.1y^2+5yz-2$$ 5 | 6 | - Číslo, kterým násobím neznámé, se nazývá **koeficient**. 7 | 8 | Polynomy tvoří [[Vektorové prostory|vektorový prostor]] - znamená to tedy, že sečtením či vynásobením dvou polynomů nám opět vznikne polynom. -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Paměti/Správa paměti.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Správa paměti** je proces [[Operační systém|operačního systému]], který má za úkol přidělovat a odebírat [[Operační paměť|operační paměť]] procesům. Kromě toho také spravuje povolené rozsahy pro dané procesy. 2 | 3 | ## Metody dynamického přidělování paměti 4 | 5 | >[!tip] Nejpřesnější (Best Fit) 6 | 7 | >[!tip] Největší (Worst Fit) 8 | 9 | >[!tip] První vhodný (First Fit) 10 | 11 | >[!tip] Nejbližší vhodný (Next Fit) 12 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Incidence.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Incidence 2 | Incidence určuje vztah [[Graf|vrcholů a hran]] mezi sebou. Nejčastěji se vyjadřuje jako [[Úvod do funkcí|funkce]] nebo [[Zobrazení|zobrazení]]. 3 | 4 | Mějte například graf $G=(V,E)$, kde 5 | - $V$ je množina vrcholů *(**V**ertices)* 6 | - a $E$ je množina hran *(**E**dges)* 7 | 8 | Pak hrana $\large e_{ij}=(V_i, V_j)$ (hrana mezi body $V_i$ a $V_j$) je incidentní s vrcholem $V_i$ a s vrcholem $V_j$. 9 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Programovatelné obvody/PAL.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # PAL 2 | **PAL** (Programmable Array Logic, neplést s [[PLA]]) je programovatelný obvod, který má pevnou strukturu výstupních OR hradel a programovatelnou AND strukturu. 3 | 4 | U [[PLA]] šlo zvolit, které [[Booleovský výraz|p-termy]] se sčítají, u PAL to není možné. Je totiž omezen nejenom počtem výstupních hradel, ale i počtem vstupů, které zvládnou. 5 | 6 | > **Struktura PAL obvodu** 7 | > 8 | >![[Pasted image 20220606191655.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Hašování/Hashovací funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Hashovací funkce vytváří [[Zobrazení|zobrazení]] mezi [[Množiny|množinou]] klíčů a [[Množina|množinou]] adres. 2 | 3 | >[!danger] Kolize 4 | >Hashovací funkce může vytvářet **kolize**, neboli stav, kdy pro dva různé klíče výjde stejný výsledek. 5 | 6 | Ideální hashovací funkce 7 | - Je výpočetně co nejjednoduší 8 | - Podobá se náhodné funkci 9 | - Využívá adresní prostor rovnoměrně 10 | - Vytváří minimum kolizí 11 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Interakce s uživatelem/Argumenty programu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Argumenty jsou způsob, jakým lze předat programu [[Program#Data a kód programu|data]] ještě před jeho spuštěním. 2 | 3 | ```bash 4 | ./program.jar argument1 argument2 argument3 ... 5 | ``` 6 | 7 | Argumenty programu jsou zpravidla číslovány od nuly, přičemž nultý argument je název programu. V příkladu nahoře by pole argumentů vypadalo jako `["program.jar", "argument1", "argument2", "argument3", "..."]`. 8 | 9 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Transcendentní funkce/Cyklometrické funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Cyklometrické funkce 2 | Cyklometrické funkce jsou inverzní funkce ke [[Goniometrické funkce|goniometrickým funkcím]]. 3 | 4 | ## Zavedení cyklometrických funkcí 5 | Problém goniometrických funkcí je, že nejsou prosté na celém definičním oboru, tedy k nim nelze vytvořit inverzi. Tento problém se dá obejít tím, že se funkce omezí na vhodný interval, kde jsou tyto funkce [[Monotónnost funkce|ryze monotónní]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Kombinatorika/Kombinační číslo.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Kombinační číslo 2 | Jak už název napovídá - kombinační číslo nějak souvisí s [[Kombinace|kombinací]]. Je to totiž alternativnější a rychlejší zápis. 3 | 4 | >$$C(k, n) = { n \choose k}$$ 5 | >Čteme jako "$n$ nad $k$" 6 | 7 | Říká nám tedy, kolik můžeme vytvořit $k$ členných kombinací z $n$ prvků. 8 | 9 | >$${n \choose k} = \frac{n!}{k!(n-k)!}$$ 10 | >Hodnota kombinačního čísla se počítá stejně jako kombinace. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Heapsort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Heapsort** je třídící algoritmus, který používá [[Halda|haldy]] k třízení vstupní posloupnosti dat. 2 | 3 | >[!info] Princip Heapsortu 4 | > 1. Ze vstupních dat sestav haldu 5 | > 2. Vyber kořen haldy 6 | >3. Umísti kořen na začátek výstupní posloupnosti 7 | > 4. Znovusestav haldu ze zbývajících prvků 8 | > 5. Opakuj, dokud není z čeho dělat haldu. 9 | 10 | >[!example] Heapsort 11 | >![[Pasted image 20230109045005.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Transcendentní funkce/Transcendentní funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Transcendentní funkce 2 | Transcendentní funkce jsou takové funkce, které nelze vyjádřit pomocí [[Polynom|polynomů]]. Stojí tedy jako protipól k [[Algebraická funkce|algebraickým funkcím]]. 3 | 4 | Mezi transcendentní funkce patří například [[Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Transcendentní funkce/Goniometrické funkce|goniometrické funkce]], [[Exponenciální funkce]] a další funkce (včetně funkcí k nim inverzní). -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Komplexní čísla/Praktické využití komplexních čísel.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Praktické využití komplexních čísel 2 | Komplexní čísla se na první dobrou zdají jako v realitě neukotvený koncept, který si akorát matematici vymysleli, aby měli co dělat... 3 | 4 | Opak je ovšem pravdou, komplexní čísla vidí uplatnění hlavně v elektrotechnice, kde jsou velmi užitečným nástrojem pro výpočet střídavých obvodů. resp. **fázorů elektrických veličin** (proud, napětí, výkon, odpor, reaktance, impedance, ...) -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Embedded zařízení/Embedded zařízení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Embedded zařízení** (neboli vestavěná zařízení) jsou specializovaná zařízení, která mývají kontrolu nad větším systémem a jejich úkolem je ho správně řídit. 2 | 3 | ## Embedded OS 4 | Mezi aktuální Embedded [[Operační systém|operační systémy]] patří: 5 | - TBKR (Embedded Linux) 6 | - VXWorks 7 | - WindRider 8 | - Nucleus RTOS 9 | - Automotive Connected OS 10 | - LynxOS 11 | - Free RTOS 12 | - Mbed 13 | - Azure RTOS 14 | - Zephyr -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Mergesort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Mergesort** je třídící algoritmus typu [[Divide And Conquer]], který je vnitřní, [[Stabilita|stabilní]] a [[Přirozenost|přirozený]]. 2 | 3 | >[!info] Princip Mergesortu 4 | >1. Rozdělit posloupnost na dvě cca stejně velké podposloupnosti 5 | >2. Pokračovat v rozdělování, dokud se z toho nestane problém porovnání dvou čísel 6 | >3. Seřazené výsledky sloučit dohromady 7 | 8 | >[!example] Mergesort 9 | >![[Pasted image 20230109043513.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Matice/Rozšířená matice.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Rozšířená matice 2 | Rozšířená matice je taková matice, která vznikla spojením sloupců dvou matic. 3 | 4 | >Mějme dvě matice 5 | >$$ 6 | A=\begin{bmatrix} 7 | 1 & 2 & 3 \\ 8 | 4 & 5 & 6 \\ 9 | 7 & 8 & 9 10 | \end{bmatrix} 11 | B=\begin{bmatrix} 99 \\ 99 \\ 99\end{bmatrix}$$ 12 | >pak rozšířená matice vypadá takto: 13 | >$$C=(A|B)=\begin{bmatrix} 14 | 1 & 2 & 3 &\bigm|& 99\\ 15 | 3 & 4 & 6 &\bigm|& 99 \\ 16 | 7 & 6 & 9 &\bigm|& 99 17 | \end{bmatrix}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Vyhledávací algoritmy/AVL Stromy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | AVL Strom je **výškově vyvážený [[Binární vyhledávací strom|binární vyhledávací strom]]**, který každému uzlu přiřazuje **faktor vyváženosti** 2 | $$\Large\text{bal}(u) = h_L - h_R$$ 3 | 4 | - kde $h_L$ výška levého podstromu, 5 | - a $h_R$ je výška pravého podstromu 6 | 7 | Pro všechny uzly $u$ vyváženého stromu platí, že $\text{bal}(u) \in \set{-1, 0, 1}$. 8 | 9 | ## Rotace 10 | 11 | >[!tip] Určování vhodné rotace 12 | 13 | 14 | -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Relační algebra/Uzávěr množiny atributů.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Uzávěr množiny atributů** je [[Množiny|množina]] všech [[Funkční závislost|funkčně závislých]] [[Relační datový model|atributů]] na dané množině atributů. 2 | 3 | >[!tip] Jak nalézt uzávěr? 4 | >1. Do uzávěru $X^+$ přidej všechny atributy z množiny $X$ 5 | >2. Procházej [[Funkční závislost|funkční závislosti]] 6 | > - Když je celá levá strana funkční závislosti v uzávěru, přidej do uzávěru i pravou stranu 7 | >3. Opakuj, dokud je v uzávěru $X^+$ změna -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Algebraické funkce/Absolutní hodnota.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Absolutní hodnota 2 | Absolutní hodnota je funkce definovaná po částech, která se používá pro určení znaménka čísla (od toho je odvozen název signum, z latiny přeloženo **sign**). 3 | 4 | >**Definice absolutní hodnoty:** 5 | >$$\Large|x| =\begin{cases} 6 | >x & \text{pro } x \ge 0, \\ 7 | >-x & \text{pro } x \lt 0 \\ 8 | >\end{cases}$$ 9 | 10 | Definičním oborem jsou tedy reálná čísla, oborem hodnout jsou všechna nezáporná reálná čísla. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Prostředky jazyka Java/Třída Locale.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Některé prostředky jazyka Java mohou být **lokalizovatelné**. Když jsou třídy lokalizovatelné, znamená to, že je lze přizpůsobit k nějakému danému jazyku - například, zda se má použít desetinná čárka, nebo desetinná tečka. 2 | 3 | ```java 4 | Scanner reader = new Scanner(System.in); 5 | 6 | //Příklady 7 | reader.useLocale(Locale.US); 8 | reader.useLocale(new Locale("cs", "CZ")); 9 | 10 | System.out.format(Locale.US, , ); 11 | ``` -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Prohledávání řetězců/Knuth-Morris-Pratt.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Algoritmus Knuth-Morris-Pratt** je algoritmus pro prohledávání řetězců, který staví na [[Přirozené prohledávání|přirozeném prohledávání]] a chytrém řízení posunu. 2 | 3 | Hledaný největší možný posun je roven délce největšího prefixu P[0:j-1], který je 4 | suffixem P[1:j-1]. 5 | 6 | Celou analýzu prefixů a suffixů lze provést předem, poté Chybová funkce (failure function) F(k)je definována jako nejdelší prefix P[0:k], který je také suffixem P[1:k]. -------------------------------------------------------------------------------- /Programování v jazyce C a C++/Úvod.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Jazyk **C** patří mezi [[Abstrakce|nízkoúrovňové jazyky]], tudíž pracuje pouze s [[Datové typy a primitiva|primitivními datovými typy]]. 2 | - Nenajdeme zde tedy práci s textovým řetězcem, místo toho jsou reprezentovány jako pole znaků. 3 | 4 | Při programování se programový kód píše do souboru s příponou `.c`, ovšem jazyk C využívá i souborů s příponou `.h`, tzv. [[Hlavičkový soubor|hlavičkových souborů]], které jsou obměnou [[Interfaces]] z Javy. 5 | 6 | ![[Pasted image 20221031183733.png]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Bubblesort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Bubblesort** je vnitřní, [[Stabilita|stabilní]] a [[Přirozenost|přirozený]] [[Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Algoritmus|algoritmus]], který probublává větší prvky posloupnosti na konec. 2 | 3 | >[!info] Princip Bubblesortu 4 | >1. Porovnej dva sousední prvky 5 | >2. Prohoď je tak, aby byly správně seřazeny 6 | >3. Opakuj, dokud není celá posloupnost seřazená 7 | 8 | 9 | >[!example] Bubblesort 10 | >![[Pasted image 20230109040740.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Algebraické funkce/Signum.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Signum 2 | Funkce signum je funkce definovaná po částech, která se používá pro určení znaménka čísla (od toho je odvozen název signum, z latiny přeloženo **sign**). 3 | 4 | >**Definice funkce signum:** 5 | >$$\Large\text{sgn }{x} =\begin{cases} 6 | >1 & \text{pro } x \gt 0, \\ 7 | >-1 & \text{pro } x \lt 0, \\ 8 | >0 & \text{pro } x = 0, \\ 9 | >\end{cases}$$ 10 | 11 | Jejím definičním oborem jsou tedy reálná čísla, a jejím oborem hodnot jsou čísla $\set{-1, 0, 1}$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 2.42.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Příklad 2.42 2 | **Spočtěte $\Large\lim_{x\to\infty}\frac{e^{4x}}{\ln{x}}$** 3 | 4 | 5 | $$\Large 6 | \begin{aligned} 7 | 8 | &\lim_{x\to\infty}\frac{e^{4x}}{\ln{x}} \\ 9 | 10 | =& \lim_{x\to\infty}\frac{\infty}{\infty} \\ 11 | 12 | \\\\ 13 | &\text{It's L'Hospital Time:} 14 | \\\\ 15 | 16 | =& \lim_{x\to\infty}\frac{4e^{4x}}{\frac{1}{x}} \\ 17 | 18 | =& \lim_{x\to\infty}4xe^{4x} \\ 19 | 20 | =& \lim_{x\to\infty}\infty \\ 21 | 22 | =& \boxed{\infty} 23 | 24 | \end{aligned} 25 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Diferenciální rovnice/Bernoulliho diferenciální rovnice.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Bernoulliho diferenciální rovnice 2 | Bernoulliho diferenciální rovnice (BDR) jsou rovnice ve tvaru: 3 | >$$\Large\begin{aligned}y'+f(x)y&=g(x)y^n \\n&\in\mathbb{R}\setminus\set{0, 1} \\ 4 | \end{aligned}$$ 5 | 6 | BDR řešíme převedením na LDR takto: 7 | 8 | $$\large\begin{aligned} 9 | \frac{y'}{y^n}+\frac{f(x)y^1}{y^n}&=g(x) \\ 10 | \frac{y'}{y^n}+f(x)y^{1-n}&=g(x) \\ \\ 11 | u&=y^{1-n} \\ 12 | u'&=(1 - n) \cdot y^{-n} \cdot y' \\ 13 | \end{aligned}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Programování v jazyce C a C++/Standardní vstup a výstup.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Stejně jako v Javě, i zde máme prostředky pro práci se [[Algoritmizace a programování 1/Interakce s uživatelem/Standardní vstup a výstup|standardním vstupem a výstupem]]. 2 | 3 | V jazyce C se používá [[Hlavičkový soubor|hlavičkový soubor]] `stdio.h`, který je nízkoúrovňovým ekvivalentem [[Třída System|třídy system]], potažmo [[Třída Scanner|třídy scanner]]. 4 | 5 | ```c 6 | #Import knihovny stdio pomocí direktivy "include" 7 | #include 8 | 9 | ... 10 | ``` -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Množiny/Množinové operace/Symetrický rozdíl.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | ## Symetrický rozdíl 2 | Symetrický rozdíl je kombinací rozdílu, sjednocení a průniku. Slovně můžeme číst, že od **sjednocení množin odečteme jejich průnik**. 3 | 4 | Efektivně tak dostáváme prvky, které jsou jenom v jedné z množin. 5 | 6 | >$$A=\set{\color{lime}1,2,\color{red}3,4,5}$$ 7 | >$$B=\set{\color{red}3,4,5,\color{lime}6,7}$$ 8 | >$$A\triangle{B}=A\cup{B}\setminus{A\cap{B}}=\set{\color{lime}1,2,6,7}$$ 9 | 10 | ![[Pasted image 20211013221348.png]] 11 | 12 | --- -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Relace a zobrazení/Kartézský součin.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Kartézský součin dvou [[Množiny|množin]] je množina všech [[Uspořádaná dvojice|uspořádaných dvojic]] takových, že každý člen dvojice náleží do jiné množiny. 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- Kartézský součin vytváří všechny možné kombinace $n$-tic ze dvou množin 5 | >- Výsledný počet $n$-tic je $r\cdot{s}$ 6 | 7 | Kartézský součin obsahu všechy kombinace prvků množin, na kterých provádíme operace. 8 | 9 | >[!example] Kartézský součin 10 | >![[Pasted image 20220131203235.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 2.37.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Příklad 2.37 2 | **Spočtěte $\Large\lim_{x\to\infty}\left(1+\frac{1}{n}\right)^n+\sqrt[n]{10^6}+\left(\frac{99}{100}\right)^n$** 3 | 4 | 5 | $$\Large 6 | \begin{aligned} 7 | 8 | &\lim_{x\to\infty}\left(1+\frac{1}{n}\right)^n+\sqrt[n]{10^6}+\left(\frac{99}{100}\right)^n \\ 9 | 10 | =& \lim_{x\to\infty}\left(1+\frac{1}{n}\right)^n+\lim_{x\to\infty}\sqrt[n]{10^6}+\lim_{x\to\infty}\left(\frac{99}{100}\right)^n \\ 11 | 12 | =& e + 1 + 0\\ 13 | 14 | =& \;\boxed{e + 1} 15 | 16 | \end{aligned} 17 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Výroková logika/Nutná podmínka.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Nutná podmínka je vztah mezi dvěma tvrzeními $A$ a $B$, kdy platí, že $B \implies A$ ($A \impliedby B$) 2 | 3 | >[!example] Příklad nutné podmínky: 4 | >Tvrzení: Pokud nebude pršet, bude hezky. 5 | >Toto tvrzení si můžeme rozložit na dva výroky: 6 | >1. Bude hezky (Výrok $A$) 7 | >2. Nebude pršet (Výrok $B$) 8 | > 9 | >Můžeme říct, že pokud nebude pršet, bude hezky. 10 | 11 | Kdybychom ale směr implikace obrátili, tak už daný vztah neplatí! Nemůžeme tvrdit, že když bude hezky, že nebude pršet! -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Selectsort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Selectsort** je vnitřní, [[Stabilita|nestabilní]] a [[Přirozenost|nepřirozený]] [[Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Algoritmus|algoritmus]], který pracuje na bázi hledání nejmenšího prvku. 2 | 3 | >[!info] Princip Selectsortu 4 | >1. Algoritmus najde **nejmenší** prvek v nesetříděné části 5 | >2. Nejmenší prvek je přesunut na konec setřízené části 6 | >3. Opakuj, dokud není celý vstup setřízený 7 | 8 | >[!Example] Selectsort 9 | >![[Pasted image 20230109035900.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Polynomy/Stupeň polynomu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Stupeň polynomu 2 | Stupeň polynomu je **nejvyšší exponent** proměnné s **nenulovou hodnotou**. 3 | 4 | 5 | > Stupeň polynomu je tedy funkcí, která vrátí přirozené číslo. 6 | > 7 | >Značí se jako $st(P)$ nebo $deg(P)$ 8 | 9 | ## Příklady 10 | |Polynom|Stupeň|Název| 11 | |:---|:--:|:----| 12 | |$p(x)=8x+3$|1. stupeň|Lineární| 13 | |$p(x)=3x^2+2x-2$|2. stupeň|Kvadratický| 14 | |$p(x)=4x^3-8x$|3. stupeň|Kubický| 15 | |$p(x)=8x^4+x^3+2$|4. stupeň|Kvartický| 16 | |$p(x)=x^5+5x^3+10x^2$|5. stupeň|Kvintický| -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Cvičení/Měření 3.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Měření 3 2 | |S|a|b|q| 3 | |:--:|:--:|:--:|:--:| 4 | |0|0|0|0| 5 | |0|0|1|0| 6 | |0|1|0|1| 7 | |0|1|1|1 8 | |1|0|0|0| 9 | |1|0|1|1| 10 | |1|1|0|0 11 | |1|1|1|1| 12 | 13 | 14 | $$\Large 15 | \begin{aligned} 16 | 17 | \text{NDF = } &\overline{S}a\overline{b}+\overline{S}ab+S\overline{a}b+Sab 18 | 19 | \\ 20 | 21 | \text{NKF = }& \overline{\overline{Sab}+\overline{Sa}b+S\overline{ab}+\overline{Sa}b} = \\ 22 | 23 | &(S+a+b)(S+a+\overline{b})(\overline{S}+a+b)(S + a + \overline{b}) 24 | 25 | \end{aligned}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 2.14.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Příklad 2.14 2 | **Spočtěte $\Large\lim_{x\to0^+}\sqrt[4]{x^3}\ln^2{x}$** 3 | 4 | 5 | $$\Large 6 | \begin{aligned} 7 | 8 | &\lim_{x\to0^+}\sqrt[4]{x^3}\ln^2{x} \\ 9 | 10 | =& \lim_{x\to0^+}x^\frac{3}{4}\ln^2{x} \\ 11 | 12 | =& \lim_{x\to0^+}x^\frac{3}{4}\ln^2{x} \\ 13 | 14 | =& \lim_{x\to0^+}x^\frac{3}{4} \cdot \lim_{x\to0^+}\ln^2{x} \\ 15 | 16 | =& \;0^\frac{3}{4} \cdot \left(\lim_{x\to0^+}\ln{x}\right)^2 \\ 17 | 18 | =& \;0 \cdot \left(\infty\right)^2 \\ 19 | 20 | =& \;\boxed{0} \\ 21 | 22 | \end{aligned} 23 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Limita funkce/Limita složené funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Limita složené funkce 2 | Mějme limitu složené funkce. Pro složené funkce platí následující vztah: 3 | $$\Large\lim_{x \to c} f(g(x)) = f(\lim_{x \to c}g(x))$$ 4 | Tento vztah platí pouze v moment, že limita vnitřní funkce $g$ v bodě $c$ existuje a funkce $f$ je v tomto bodě [[Spojitost funkce|spojitá]]. 5 | 6 | Když tyto podmínky nejsou naplněny, stále se s tímto vzorečkem dá pracovat a nalézt existující limitu pomocí jednostranných limit vnitřní funkce. 7 | 8 | Vnější funkci si rozepíšeme na jednostranné limity -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Množiny/Množinové operace/Rozdíl.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | ## Rozdíl 2 | 3 | Rozdíl funguje podobně jako odečítání čísel - od první množiny (např. $A$) odečtene prvky druhé množiny (např. $B$). 4 | 5 | >$$A=\set{1,2,3,4,5,6,7,8,9}$$ 6 | >$$B=\set{1,3,5,7,9}$$ 7 | >$$A\setminus{B}=\set{2,4,6,8}$$ 8 | 9 | ![[Pasted image 20211013215724.png]] 10 | 11 | Pár poznámek k rozdílu množin: 12 | - Pokud odečteme dvě stejné množiny, výsledek bude opět prázdná množina 13 | - Pokud odečteme prázdnou množinu, výsledkem bude množina, od které odečítáme ($A\setminus\emptyset=A$) 14 | 15 | --- -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Příklady/Příklady na LTI systémy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Uvažuje systém $2y[n] = x[n] + 3x[n-2] + y[n-1]$, zjistěte modul $|H(f)|$ a fázi $\varphi(F)$ stejnosměrné složky. 2 | 3 | $2y[n] - y[n-1] = x[n] + 3x[n-2] \to H(z) = \frac{1 - 3z^{-2}}{2-z^{-1}}$ 4 | 5 | $z^{n} = e^{2\pi{F}{n}j}$ 6 | 7 | $\large H(F) = \frac{1 - 3e^{-4\pi{F}j}}{2 - e^{-2\pi{F}j}}$ 8 | 9 | Modul stejnosměrné složky: 10 | $\large |H(0)| = |\frac{1 - 3e^{0}}{2 - e^{0}}| = |\frac{-2}{1}| = \boxed{2}$ 11 | 12 | Fáze stejnosměrné složky: 13 | $e^{-4\pi{F} + 2\pi{F}} = 2\pi{F} = \boxed{0}$ 14 | 15 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Programovatelné obvody/PLA.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # PLA 2 | **PLA** (Programmable Logic Array) jsou obvody, které jsou tvořeny maticí AND a OR hradel. 3 | 4 | >**Struktura PLA obvodu** 5 | > 6 | >![[Pasted image 20220606182845.png]] 7 | 8 | Obvody využívají faktu, že každou logickou funkci lze zapsat jako součet [[Booleovský výraz|p-termů]]. V [[Logické funkce#Konjunkce AND|AND]] poli jsou vytvářeny p-termy, které jsou pak sečteny pomocí [[Logické funkce#Disjunkce OR|hradel OR]]. 9 | 10 | >**Specifičtější popis struktury PLA** 11 | > 12 | >![[Pasted image 20220606182956.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Prostředky jazyka Java/Třída Scanner.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Třída Scanner slouží ke čtení [[Streams API|datových proudů]]. Nejčasteji se používá pro čtení [[Standardní vstup a výstup|standardního vstupu]] nebo dat ze souboru. 2 | 3 | ```java 4 | import java.util.Scanner; 5 | 6 | Scanner reader = new Scanner(System.in); 7 | ``` 8 | 9 | Při načítání můžeme specifikovat, co za typ dat chceme načíst: 10 | 11 | |Typ|Metoda| 12 | |:--:|:--:| 13 | |Celé číslo|`nextInt()`| 14 | |Reálné číslo|`nextDouble()`| 15 | |Byte|`nextByte()`| 16 | |Řádek jako String|`nextLine()`| 17 | -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Relační algebra/Operace/Projekce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Projekce** je [[Unární relace|unární operace]], která vybírá takové atributy z relace, které splňují **podmínku výběru** $\varphi$. 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- Projekce filtruje atributy podmínky výběru 5 | >- Selekce je značena symbolem $\Pi\varphi(R)$ 6 | >- $\varphi$ je podmínka výběru, která určuje, jestli bude $n$-tice zahrnuta 7 | 8 | **Podmínka výběru** $\varphi$ je [[Výroky|pravdivostní výrok]], který se vyhodnocuje pro každou $n$-tici relace. Pokud je pro danou $n$-tici výrok pravdivý, bude zahrnuta do výsledné [[Množiny|množiny]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Příklady/1.1.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | > [!example] Je dán signál $y(t) = 10\cos(10t) + 5\sin(10t+\frac{\pi}{2}) + 7$ 2 | > - Spočtěte maximální, minimální a střední hodnotu signálu 3 | 4 | Platí: $\cos(x) = \sin(x + \frac{\pi}{2})$, tudíž lze zadaný signál přepsat jako: $$\large y(t) = 10\cos(10t) + 5\cos(10t) + 7$$ 5 | 6 | Všechny kosinovky mají stejnou fázi, takže nabývají minima a maxima ve stejné době. 7 | 8 | Funkce $\cos(x)$ 9 | - nabývá svého maxima v $x = k\pi$ 10 | - nabývá svého minima v $x = \frac{\pi}{2}k$ 11 | 12 | $$e^{2\pi{F}j} = e^{2\pi{\frac{7}{10}}j}$$ 13 | 14 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Hašování/Otevřené hashování.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Otevřené [[Hashovací funkce|hashování]]** je mechanismus řešení kolizí, ve kterém je tabulka adres uložená do pole, a při kolizi se nějakou metodou prohledávají další prvky pole, dokud se nenajde prázdná pozice. 2 | 3 | Proces hledání volné pozice se nazývá **probing**. 4 | 5 | ## Linear Probing 6 | **Linear Probing** je proces hledání volného místa tím, že se lineární vyhledává nejbližší volná pozice. 7 | 8 | ## Double Hashing 9 | Double Hashing používá místo lineárního prohledávání druhou hashovací funkci k nalezení volné pozice. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Vlastnosti třídících algoritmů/Stabilita.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Stabilita třídícího algoritmu** je vlastnost [[Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Algoritmus|algoritmu]], která popisuje, jak se zachová při seřazování prvků se stejnou hodnotou či klíčem. 2 | 3 | >[!quote] Pokud je vzájemné pořadí prvků 4 | >>[!success] Zachováno, je algoritmus stabilní 5 | > 6 | >>[!fail] Nelze zaručit, je algoritmus nestabilní 7 | 8 | > [!success] Zajištění stability 9 | > Většinu nestabilních algoritmů lze pomocí pomocných datových struktur předělat na stabilní -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/SQL/Data Manipulation Language.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Data Manipulation Language** je [[Množiny|množina]] [[SQL|SQL příkazů]], které slouží k aktualizování dat z [[Databázový objekt|databázových objektů]]. 2 | 3 | ```sql 4 | -- Vloží do tabulky název n-tici v závorce za klíčovým slovem VALUES 5 | INSERT INTO nazev 6 | VALUES (...) 7 | 8 | -- Změní všechny hodnoty v sloupci "sloupec" na "hodnota" podle výběrové podmínky 9 | UPDATE nazev 10 | SET (sloupec = 'hodnota') 11 | WHERE (...) 12 | 13 | -- Smaže řádky tabulky podle výběrové podmínky 14 | DELETE FROM nazev 15 | WHERE (...) 16 | ``` -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Posloupnosti/Aritmetika limit posloupností.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Aritmetika limit posloupností 2 | Pravidla o aritmetice limit posloupností je soubor pravidel, které diktují, jak můžeme limity posloupnostní upravovat a jaké vztahy pro ně platí. 3 | 4 | $$\Large\begin{aligned} 5 | \lim_{n\to\infty}{a_n} &= a \\ 6 | \lim_{n\to\infty}{b_n} &= b \\ 7 | \\ 8 | \lim_{n\to\infty}{a_n + b_n} &= a + b \\ 9 | \lim_{n\to\infty}{a_n - b_n} &= a - b \\ 10 | \lim_{n\to\infty}{a_n \cdot b_n} &= a \cdot b \\ 11 | \large\text{pro }b \not= 0: \Large\lim_{n\to\infty}{\frac{a_n}{b_n}} &= \frac{a}{b} 12 | \end{aligned}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Cvičení/Měření 1.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Měření 1 2 | Úloha 1: 3 | 3.9820 V (červená 1) 4 | 0.1115 V (zelená 0) 5 | Úloha 2: 6 | Dvojice [2.63, 0.002], [2.837, 0,0015], [3.128, 0.0012], [3.6, 0.0008], [3.82, 0.0007], [4.4, 0.0005], [2.358, 2.8], [1.9, 5.4], [0.816, 5.3] 7 | 2.6-2.7 - zajímavý 8 | Úloha 3: 9 | na jednom 134ns 10 | na jedenácti 139ns 11 | 12 | 13 | 14 | --- 15 | $$\Large T = \{(x, y, z): x^2 + 4y^2 + z^2 \le 4\}$$ 16 | 17 | $$\Large x^2+z^2 \le 4-4y^2$$ 18 | 19 | $$\Large r=2\cdot\sqrt{1-y^2}$$ 20 | 21 | $$\Large S_y=4\pi-4y^2$$ 22 | 23 | $$\Large y \in \left<-1, 1\right>$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Speciální číslicové signály/Harmonické signály.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Harmonické signály** jsou takové **[[Parita funkce|periodické]]** signály, které jsou [[Lineární kombinace|lineární kombinací]] funkcí $\sin(x)$ a $\cos(x)$ 2 | 3 | $$ 4 | \begin{aligned} 5 | \cos(2\pi{f}t) &= \sin\left(2\pi{f}t + \frac{\pi}{2}\right) \\ 6 | \sin(2\pi{f}t) &= \cos(2\pi{f}t - \frac{\pi}{2}) 7 | \end{aligned} 8 | $$ 9 | 10 | Funkce $\cos(x)$ je [[Parita funkce|sudá]], naopak funkce $\sin(x)$ je [[Parita funkce|lichá]]. 11 | 12 | Funkcí $\cos(x)$ lze vyjádřit konstantní signály, protože $A\cdot\cos(2\pi0t) = A$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Vlastnosti funkce/Parita funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Parita funkce 2 | Parita funkce říká, jakým způsobem je funkce "symetrická". 3 | 4 | - Pokud je funkce osově souměrná podle osy y, je tzv. **sudá** ^2b6cc5 5 | - Pokud je funkce středově souměrná podle počátku (0), je tzv. **lichá** 6 | - Pokud se funkce "opakuje", říkáme, že je **periodická**. 7 | 8 | >$$\Large\begin{cases} 9 | >f(x) &= f(-x) & \text{Funkce je sudá} \\ 10 | >f(-x) &= -f(x) & \text{Funkce je lichá} \\ \\ 11 | >p \in R \text{ a } p\not= 0 & & \text{Perioda p}\\ 12 | >f(x+p) &= f(x) & \text{Funkce je periodická} 13 | >\end{cases}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Vlastnosti matematických objektů/Spojitost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Spojitost 2 | 3 | Funkce $f$ je spojitá v bodě $c$, pokud platí, že: 4 | $$\Large\lim_{x\to{c}}f(x) = f(c)$$ 5 | ## Druhy nespojitosti 6 | ### Bodová (odstranitelná) 7 | V případě bodové nespojistosti existuje limita bodu nespojitosti, ale neshoduje se s funkční hodnou ve zkoumaném bodě. 8 | 9 | ### Skoková 10 | V případě bodové nespojitosti limita neexistuje, existují však jednostranné limity. 11 | 12 | ### Asymptotická 13 | V případě asymptotické nespojitosti existují pouze nevlastní limity. 14 | 15 | ## Odstranění nespojitosti 16 | 17 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Gaussova eliminační metoda.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Gaussova eliminační metoda je algoritmem pro převedení matice do [[Matice#Horní stupňovitý tvar|horního stupňovitého tvaru]]. 2 | 3 | ## Gaussovské operace 4 | Gaussovské operace jsou takové operace s množinou [[Vektor|vektorů]], které nemění jejich [[Lineární obal|lineární obal]]. 5 | 6 | ## Gaussova-Jordanova eliminační metoda 7 | Speciální verzí, které se někdy říká **Gaussova-Jordanova eliminace** je gaussova eliminace, která se nezastaví v [[Matice#Horní stupňovitý tvar|horním stupňovitém tvaru]], ale až v bodě, kdy je matice v podobě jednotkové matice. -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Hardware/Zařízení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Zařízení** je vstupně/výstupní jednotka, která je k procesoru připojena po [[Sběrnice|sběrnici]]. 2 | 3 | ## Typy zařízení 4 | 5 | ### Znaková zařízení 6 | **Znaková zařízení** jsou taková zařízení, která lze reprezentovat textovým souborem. 7 | 8 | ### Blokové zařízení 9 | **Blokové zařízení** jsou taková zařízení, jenž svá data posílá po blocích. 10 | 11 | ### Síťové zařízení 12 | **Síťová zařízení** jsou taková zařízení, která používají rozhraní **socket** pro realizace propojení. 13 | 14 | ## Spooling 15 | Data procesů čekajících ve frontě jsou oddělena do souborů -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Quicksort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Quicksort** je třídící algoritmus typu [[Divide And Conquer]], který je vnitřní, [[Stabilita|nestabilní]] a [[Přirozenost|nepřirozený]], ovšem v terénu je nejrychlejší ze všech obecných třídících algoritmů. 2 | 3 | >[!info] Princip Quicksortu 4 | >1. Zvolit dělící prvek (pivot) 5 | >2. Projdeme pole zleva dokud nenalezneme větší prvek než dělící prvek 6 | >3. Dále ho projdeme zprava, dokud nenalezneme menší prvek než dělící prvek 7 | >4. Tyto [[Úvod do diskrétní matematiky/Posloupnosti/Posloupnosti|podposloupnosti]] následně řadíme 8 | >5. *Rinse and repeat* -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Operační systém/Systémová volání.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Systémové volání** je mechanismus, kdy [[Proces|proces]] z [[Procesor#Režimy procesoru|chráněného režimu]] požaduje po [[Operační systém|operačním systému]], aby za něj vykonal operaci v [[Procesor#Režimy procesoru|nechráněném režimu]]. 2 | 3 | >[!faq] Jak proces volá operační systém? 4 | > Proces volá funkci z API operačního systému, která pod pokličkou vytváří požadavek na systémové volání. To je vytvořeno vyvoláním [[Přerušení#Softwarové přerušení|softwarového přerušení]], kde [[Přerušení#Tabulka přerušení|vektorem přerušení]] je patřičné systémové volání. 5 | 6 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Lineární Kombinace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Lineární kombinace 2 | Lineární kombinace vektoru je takový [[vektor]], který "složen" z dalších vektorů. 3 | 4 | >**TL,DR:** 5 | >- Lineární kombinace vektorů je součet násobků vektorů z [[Vektorové prostory|vektorového prostoru]] nad [[Algebraické těleso|tělesem]]. 6 | >$$\large u=a_1v_1+a_2v_2+...+a_nv_n = \sum^{n}_{i=1}a_iv_i$$ 7 | 8 | ## Trivialita lineární kombinace 9 | Lineární kombinaci říkáme **triviální**, pokud jsou všechny koeficienty ($\large a_i$) vektoru rovny nule. 10 | 11 | Pokud je nějaký koeficient nenulový, je lineární kombinace **netriviální**. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Bogosort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Bogosort je **třídící [[Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Algoritmus|algoritmus]]**, který ke setřízení dat spoléhá na opakování náhodného rozmístění prvků, dokud se netrefí do seřazené [[Permutace|permutace]]. 2 | 3 | >[!example] Pseudokód bogosortu 4 | >```js 5 | >function bogosort(array) { 6 | > while (!isOrdered(array)) { 7 | > shuffle(array); 8 | > } 9 | >} 10 | >``` 11 | 12 | >[!bug] Že se o tom vůbec učíme 13 | >Tenhle algoritmus byl vymyšlenej jako vtip a reálně nikde není použitej, ani by to nikoho normálního nenapadlo použít. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 2.4.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Příklad 2.4 2 | **Spočtěte limitu posloupnosti $\large\lim_{n\to\infty}\frac{1-3n}{7n-n^2}$** 3 | 4 | 5 | $$\Large 6 | \begin{aligned} 7 | 8 | & \lim_{n\to\infty}\frac{1-3n}{7n-n^2} \\ 9 | 10 | =& \lim_{n\to\infty}\frac{n\cdot\left(\frac{1}{n}-3\right)}{n^2\cdot\left(\frac{7}{n}-1\right)} \\ 11 | 12 | =& \lim_{n\to\infty}\frac{\cancel{n}^1\cdot\left(\cancel{\frac{1}{n}}^0-3\right)}{\cancel{n^2}^n\cdot\left(\cancel{\frac{7}{n}}^0-1\right)} \\ 13 | 14 | =& \lim_{n\to\infty}\frac{-3}{-n} \\ 15 | =& \lim_{n\to\infty}\frac{3}{n} \\ 16 | =& \boxed{\infty} 17 | \end{aligned} 18 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Vlastnosti diskrétních signálů/Střední hodnota.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Střední hodnota signálu je číslo, které vyjadřuje průměrnou hodnotu signálu. 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- Jedná se o jistou formu průměru signálu 5 | >- Lze měřit pouze na konečných a periodických signálech[^1]. 6 | 7 | $$\Large \overline{X} = \frac{1}{N}\sum_{i=0}^{N - 1}x[i]$$ 8 | 9 | [^1]: Techninky vzato by střední hodnota šla realizovat na nekonečných signálech, protože se jedná o průměr, šlo by využít vztahu $X_{new} = X_{old} + \frac{x - X_{old}}{N}$, kde $N$ je počet vzorků včetně aktuálního... tento postup je ale docela nepraktickej, proto se to moc nedělá. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Polynomy/Kořen polynomu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Kořen polynomu 2 | > Kořen polynomu $P$ je takové číslo, pro které má $P(x)$ hodnotu 0. 3 | 4 | Polynom prvního stupně má vždy 1 kořen, protože vždycky lze najít $x$, pro které platí 5 | > $$\large kx+k=0$$ 6 | 7 | Polynom stupně $n$ má nejméně 1 a nejvýše $n$ různých kořenů (v oboru [[Úvod a tvary komplexních čísel|kompexních číslech]], v reálných nemusí mít žádný). 8 | - Lineární má pouze jeden 9 | - Kvadratická má buďto dva reálné, jeden reálný, nebo dvěma komplexní 10 | - ... 11 | 12 | Kořeny polynomů lze hledat pomocí 13 | - řešení rovnic 14 | - [[Vietovy vzorce]] 15 | - Cardanovy vzorce -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Posloupnosti/Vybraná posloupnost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Vybraná posloupnost 2 | Vybranou posloupností rozumíme takovou posloupnost, které vznikne tím, že z nějaké jiné posloupnosti vyškrtáme (ne)konečně mnoho členů. 3 | 4 | >**Definice vybrané posloupnosti:** 5 | >Mějme 6 | >- posloupnost $\large\{a_n\}_{n=1}^{\infty}$ 7 | >- a [[Monotónnost posloupnosti|rostoucí posloupnost]] přirozených čísel $\large\{k_n\}_{n=1}^{\infty}$ 8 | > 9 | > Poté posloupnost $\large\{a_{k_n}\}_{n=1}^{\infty}$ nazýváme **vybranou posloupností** z původní posloupnosti. 10 | > 11 | > [[Posloupnosti#Značení|Co znamená to značení se složenými závorkami?]] 12 | 13 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do statistické analýzy/Teorie pravděpodobnosti/Pravděpodobnost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Pravděpodobnost** označuje míru očekávatelnosti výskytu [[Jevy|náhodného jevu]]. 2 | 3 | >[!info] Vyjádření pravděpodobnosti 4 | >Pravděpodobnost se vyjadřuje číslem z intervalu $\left<0,1\right>$ 5 | 6 | ## Klasická pravděpodobnost 7 | 8 | 9 | ## Podmíněná pravděpodobnost 10 | >[!quote] Definice 11 | >Pravděpodobnost, že nastane jev $A$ za podmínky, že nastal jev $B$ se vypočte podle vzorce 12 | >$$P(A|B) = \frac{P(A \cap B)}{P(B)}$$ 13 | 14 | ![[Pasted image 20230307105158.png]] 15 | 16 | >[!tip] 17 | >U nezávislých jevů platí, že 18 | >$$P(A|B) = P(A)$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Počítačové sítě/Cvičení/Cvičení 6.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Webserver 2 | 3 | ```bash 4 | # Instalace apache 5 | sudo yum install httpd 6 | service httpd start 7 | 8 | hostname -I 9 | 10 | # Běží na 192.168.1.52 (Adresa druhé síťovky) 11 | student@virta0313:~$ sudo touch /var/www/html/index.html 12 | # Změna permisí 13 | student@virta0313:~$ sudo chmod 777 /var/www/html -R 14 | # Vytvoření 15 | student@virta0313:~$ hostname | grep -Eo "[0-9]+" | printf "A%s" - 16 | # Úprava configu 17 | student@virta0313:~$ sudo nano /etc/httpd/conf/httpd.conf 18 | 19 | 20 | # Port forward na routeru 21 | nano /etc/config/firewall 22 | 23 | service firewall reload 24 | ``` -------------------------------------------------------------------------------- /Počítačové sítě/Cvičení/Cvičení 1/ip n.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | [kevin.danek@a0307 ~]$ ip n 2 | 147.230.72.250 dev enp0s31f6 lladdr d0:c7:89:a9:d2:80 DELAY 3 | 192.168.175.250 dev wlp2s0 FAILED 4 | 192.168.1.1 dev p2p1 lladdr cc:2d:e0:e0:ba:fa STALE 5 | 147.230.75.227 dev enp0s31f6 lladdr 6c:f0:49:73:5d:01 STALE 6 | 147.230.77.233 dev enp0s31f6 lladdr 10:98:36:a2:75:fb REACHABLE 7 | 147.230.78.71 dev enp0s31f6 lladdr 54:bf:64:62:cb:51 STALE 8 | 147.230.77.30 dev enp0s31f6 lladdr 10:65:30:d6:2c:d6 STALE 9 | fe80::d2c7:89ff:fea9:d280 dev enp0s31f6 lladdr d0:c7:89:a9:d2:80 router STALE 10 | fe80::ce2d:e0ff:fee0:bafa dev p2p1 lladdr cc:2d:e0:e0:ba:fa router STALE 11 | -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Třídící algoritmy/Insertsort.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Insertsort** je vnitřní i vnější, [[Stabilita|stabilní]] a [[Přirozenost|přirozený]] [[Algoritmizace a datové struktury/Algoritmy a složitost/Algoritmus|algoritmus]], který imituje přirozené řazení karet člověkem. 2 | 3 | >[!info] Princip Insertosortu 4 | >1. Vyber nultý prvek, se kterým nic dělat nebudem 5 | >2. Vyber druhý prvek a porovnej ho s prvním, pokud je menší, dej ho před první 6 | >3. Vyber třetí prvek a porovnej ho s prvníma dvěma, zařaď ho na správné místo 7 | >4. Opakuj, dokud nebude pole seřazeno 8 | 9 | >[!example] Insertsort 10 | >![[Pasted image 20230109040053.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Programování v jazyce C a C++/Práce se soubory.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Soubory se v jazyce C čtou i zapisujou po blocích z disku do paměti a naopak. 2 | 3 | ## Režimy otevírání souborů 4 | Režim otevírání souborů je složen z různých příznaků, které metodě `fopen()` řeknou, jak má se souborem nakládat 5 | 6 | >![[file-1.png]] 7 | 8 | Příklad: 9 | ```c 10 | //Deklarace pointerů na soubory 11 | FILE *textFile; 12 | FILE *binFile; 13 | 14 | //Otevření binárního souboru (písmenko b) v režimu přepisování a případného vytvoření pro update 15 | binFile = fopen("binar", "wb+"); 16 | //Otevření textového souboru v režimu přepisování 17 | textFile = fopen("textovy.txt", "w"); 18 | ``` -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Vlastnosti funkce/Omezenost funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Omezenost funkce 2 | Funkce je 3 | - **Zhora omezená**, pokud je obor hodnot zhora omezený. 4 | - **Zdola omezená**, pokud je obor hodnot zdola omezený. 5 | - **Omezená**, pokud je obor hodnot shora i zdola omezený. 6 | - **Neomezená**, pokud není obor hodnot nijak omezený. 7 | 8 | Co znamená, že je obor hodnot nějakým způsobem omezený? Znamená to, že existuje nějaké číslo $K$, které je větší/menší nebo rovno všem funkčním hodnotám v oboru hodnot, tedy existuje nějaké [[Omezení množiny#Supremum a infimum|supremum nebo infimum]] pro obor hodnot. 9 | 10 | 11 | ## Související 12 | ### [[Omezení množiny]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Množiny/Množinové operace/Doplněk.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | ## Doplněk 2 | Doplněk představuje všechny prvky, které nejsou v množině, na kterou doplněk používáme. Laicky by se dalo říct, že je to "všechno ostatní" či "všechno okolo". 3 | 4 | Při dělání doplňku potřebujeme vědět, v jaké [[Číselné množiny|číselné množině]] se vlsatně pohybujeme, protože doplněk bere v potaz i "okolní svět" množiny. 5 | >$$A=\set{1,2,3,4,5}$$ 6 | >$$A'=\mathbb{R}\setminus{\set{1,2,3,4,5}}$$ 7 | 8 | Pokud je tedy naše okolí množina reálných čísel, tak doplněk množiny $A$ jsou všechna reálná čísla, kromě čísel $\set{1,2,3,4,5}$. 9 | 10 | ![[Pasted image 20211013215731.png]] 11 | 12 | 13 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Vlastnosti matematických objektů/Monotónnost.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Monotónnost 2 | Monotónnost nám říká, jakým způsobem se mění prvky či hodnoty matematického objektu. 3 | 4 | >**TL,DR** 5 | >- Monotónnost hledáme buďto v okolí prvku nebo na intervalu 6 | >- 7 | 8 | 9 | S touto vlastností se můžeme setkat u 10 | - [[Monotónnost funkce|Funkcí]] 11 | - Posloupností 12 | 13 | --- 14 | ## Oblasti pro zkoumání 15 | Podle oblasti, ve které zkoumámu monotónnost, by se dala rozdělit na: 16 | - **Lokální monotónnost** - určujeme v nějakém libovolně velkém okolí určitého prvku. 17 | - **Globální monotónnost** - určujeme na nějakém námi zvoleném intervalu. 18 | 19 | 20 | 21 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Graf.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Graf 2 | Graf je matematická struktura, která je definována dvěma konečnými [[Množiny|množinami]]: 3 | - konečnou množinou **vrcholů** *(uzlů)* 4 | - a množinou dvojic vrcholů - tzv. **hran** 5 | 6 | Graf slouží k znázornění propojení mezi prvky množiny. Jednotlivé prvky se pak tedy nazývají *vrcholy*, zatímco vztahy mezi nimi se nazývají *hrany*. 7 | 8 | Hrany jsou dvojice vrcholů, která mezi nimi vytváří čáru. 9 | 10 | >![[Pasted image 20211108214546.png]] 11 | >*Příklad (neorientovaného) grafu* 12 | 13 | # [[Vlastnosti grafu]] 14 | # [[Matice sousednosti]] 15 | # [[Ohodnocené grafy]] 16 | # [[Speciální grafy]] -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Aritmetické obvody/Aritmetické obvody.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Aritmetické obvody 2 | Aritmetické obvody jsou takové obvody, které realizují **aritmetické operace**. 3 | 4 | Aritmetické obvody zpravidla mývají na vstupu: 5 | - **První operand**, 6 | - **Druhý operand**, 7 | - Zda se jedná o operaci, ve které jsou čísla se znaménkem (**signed**) 8 | 9 | a naopak mají následující výstupy: 10 | - Výsledek operace, 11 | - Jestli došlo k [[Přenos|přenosu]], 12 | - a pokud byly čísla [[Záporná čísla|signed]], tak jestli došlo k [[Přetečení|přetečení]] 13 | 14 | Aritmetické obvody se často realizují společně s logickými obvody do tzv. **aritmeticko-logických jednotek** (ALUs) -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Abstraktní datové typy/Abstraktní datový typ.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Abstraktní [[Datový typ|datový typ]]** je takový [[Datový typ|datový typ]], který má svoje definice bez konkrétní implementace. 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- ADT definují datovou strukturu bez konkrétní implementace 5 | >- Označují se jako **kontejnery** 6 | >- Měly by definovat vytvoření kontejneru, zjištění počtu, přístup, vložení a odstranění prvku a vymazání všech prvků 7 | 8 | Každý kontejner by měl mít definované následující operace: 9 | - Vytvoření prázdného kontejneru 10 | - Zjištění počtu prvků 11 | - Přístup k prvků 12 | - Vložení prvku 13 | - Odstranění prvku 14 | - Vymazání všech prvků -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 4.56.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | > [!example] Vypočtěte 2 | > $$\Large \int_{0}^{2} \frac{-4x}{4+x^2}\;dx$$ 3 | 4 | $$\large 5 | \begin{align} 6 | &= -2\int_{0}^{2} \frac{2x}{4+x^2}\;dx \\ 7 | \end{align} 8 | $$ 9 | 10 | > [!tip]+ Substituce 11 | > 12 | >$$\large\begin{aligned} 13 | u &= x^2 \\ 14 | du &= 2xdx \\ 15 | >\end{aligned}$$ 16 | 17 | $$\large 18 | \begin{align} 19 | &= -2\int_{0}^{4} \frac{1}{u+4}\;du \\ 20 | &= -2\left[\ln\left|u+4\right|\right]_{0}^{4} \\ 21 | &= -2\left(\ln\left|8\right| - \ln\left|4\right|\right)\\ 22 | &= -2\left(\ln\left|\frac{\cancel{8}^2}{\cancel{4}^1}\right|\right)\\ 23 | &= \boxed{-2\ln\left|2\right|}\\ 24 | \end{align} 25 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Paměti/Logická paměť.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Virtuální (logická) paměť 2 | Systém několika pamětí, který je řízen tak, aby vytvářel paměťové prostory potřebné velikosti. 3 | - Umožňuje vytvořit logické adresové prostory 4 | - Každý prostor může být větší než je kapacita fyzického paměťového prostoru 5 | 6 | Logické adresové prostory jsou realizovány ve vnější paměti (napří. na disku). Tento prostor se dá jednotně adresovat pomocí **logických adres**. Překlad těchto logických adres na fyzické zajištuje **jednotky pro správu paměti** (MMU - Memory Management Unit) 7 | 8 | >**Blokové schéma zapojení mikroprocesoru a pamětí s MMU** 9 | > 10 | >![[Pasted image 20220606221323.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Operační systém/Operační systém.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Operační systém** je [[Program|program]], nebo [[Množiny|množina programů]], která má za úkol spravovat hardware a přístup k němu, řídit činnost [[Proces|procesů]] a určovat, co smí a nesmí dělat. 2 | 3 | Mezi nejzákladnější kompetence operačního systému patří 4 | - Správa hardware 5 | - Správa a řízení přístupu k paměti 6 | - Správa a řízení přístupu ke strojovému času (procesoru) 7 | - Správa vstupně výstupních operací 8 | - Správa uživatelského rozhraní 9 | - Správa [[API|programátorských rozhraní]]. 10 | 11 | Systém se následně může skládat z dalších systémů, například pro správu identit, aktualizací či pokročilou detekci chyb. -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Návrh modelu/Návrh relačního modelu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Návrh relačního modelu** je proces, který z konceptuálního schématu vytvoří [[Relační datový model|relační schéma]]. 2 | 3 | >[!tip] Proces návrhu 4 | >1. Přizpůsobit konceptuální schéma 5 | >2. Transformovat konceptuální schéma na relační schéma 6 | >3. Normalizovat relační schéma 7 | >4. Validovat relační schéma vůči požadovaným transakcím 8 | >5. Konzultovat, zda odpovídá zadání 9 | 10 | ## Přístup Bottom-up 11 | Cílem **bottom-up přístupu** je seskupování atributů do relací (sloupců do tabulek) tak, aby byly informace uloženy na "nejlepším možném místě". 12 | 13 | >[!example] Bottom-up přístup 14 | >![[Capyure_1.webp]] 15 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Druhy funkcí/Inverzní funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Inverzní funkce 2 | Inverzní funkce je taková [[Funkce jedné proměnné|funkce]], která k jiné funkci s definičním oborem $D$ a oborem hodnot $H$ 3 | 4 | >**Definice inverzní funkce:** 5 | >Inverzní funkcí k funkci $f$ nazýváme [[Zobrazení#Druhy zobrazení|prosté zobrazení]], které má jako vzory obor hodnot funkce $f$, a jako obrazy definiční obor funkce $f$. Platí tedy, že: 6 | >$$\Large f(x) = y \iff f^{-1}(y) = x$$ 7 | 8 | >**Existence a jednoznačnost inverzní funkce:** 9 | >Pokud je funkce $f$ ryze monotónní, a tudíž prostá, tak k ní existuje právě jedna inverzní funkce. Inverzní funkce má stejnou monotónnost jako funkce výchozí. 10 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do statistické analýzy/Teorie pravděpodobnosti/Pokus.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | 2 | ## Náhodný pokus 3 | **Náhodný pokus** je děj, jehož, výsledek není předem jednoznačně určen podmínkami, za kterých probíhá. 4 | 5 | ## Množina výsledků 6 | **Množina výsledků $\omega$** pokusu = Základní prostor $\Omega$. Tento prostor nelze volit tak, aby nebylo možné mít dva výsledky zároveň. 7 | 8 | ## Nezávislost pokusu 9 | - Pokud pravděpodobnost nezávisí na výsledcích předchozích pokusů, je pokus **nezávislý** a jeho pravděpodobnost je vždy stejná. 10 | - Naopak pokud pravděpodobnost závisí na předchozích výsledcích, je pokus **závislý** 11 | >[!example] Nezávislost pokusu 12 | >![[Pasted image 20230307104735.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Relační algebra/Operace/Selekce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Selekce** je [[Unární relace|unární operace]], která vybírá takové $n$-tice z relace, které splňují **podmínku výběru** $\varphi$. 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- Selekce filtruje $n$-tice podle podmínky výběru 5 | >- Prakticky selekce vybírá řádky tabulky 6 | >- Selekce je značena symbolem $\sigma_\varphi(R)$ 7 | >- $\varphi$ je podmínka výběru, která určuje, jestli bude $n$-tice zahrnuta 8 | 9 | **Podmínka výběru** $\varphi$ je [[Výroky|pravdivostní výrok]], který se vyhodnocuje pro každou $n$-tici relace. Pokud je pro danou $n$-tici výrok pravdivý, bude zahrnuta do výsledné [[Množiny|množiny]]. 10 | 11 | Selekce je operace **komutativní**. -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Souběh a uváznutí/Souběh.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Souběh** (angl. *race condition*) je situace, kdy dva procesy pracují nad stejnými daty, které bez jakéhokoliv řízení modifikují. 2 | 3 | V důsledku toho dochází k nekonzistenci dat, protože si mohou navzájem přepisovat výsledky. 4 | 5 | >[!bug] Souběh je vždy chyba programátora. 6 | >Pokud dojde k souběhu, vždy to je chyba programátora, který dostatečně neošetřil tzv. *kritické sekce* a *kritická data*. 7 | 8 | >[!faq] Jak řešit souběh? 9 | >Pro řešení souběhu je již spoustu metod, které jsou podporovány operačními systémy. 10 | >Mezi ně patří například: 11 | >- [[Atomické operace|Atomicita operací]] 12 | >- [[Mutex|Zámky]] 13 | >- [[Semafor|Semafor]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Posloupnosti/Věta o sevření.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Věta o sevření 2 | Věta o sevření *(Věta o dvou strážcích, o dvou policajtech, v angličtině squeeze theorem)* je věta, která nám dovoluje zjistit limitu sevřené posloupnosti. 3 | 4 | > **Definice věty o sevření**: 5 | > Mějme tři posloupnosti: 6 | > - $\Large\{a_n\}_{n=1}^{\infty}$ 7 | > - $\Large\{b_n\}_{n=1}^{\infty}$ 8 | > - $\Large\{c_n\}_{n=1}^{\infty}$ 9 | > 10 | >Ve kterých pro všechna $n$ platí, že $a_n \le b_n \le c_n$. Poté můžeme říct, že 11 | >- Když $\{a_n\}$ konverguje k nějaké limitě $L$ 12 | >- a $\{c_n\}$ také konverguje k limitě $L$ 13 | >- $\implies \{b_n\}$ musí také konvergovat k limitě $L$. 14 | 15 | >![[Pasted image 20220201121715.png]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 4.62.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | > [!example] Vypočtěte 2 | > $$\Large \int_{0}^{1} \frac{1}{(1+x^2)\cdot\sqrt{\arctan(x)}}\;dx$$ 3 | 4 | > [!tip]+ Substituce 5 | > 6 | >$$\large\begin{aligned} 7 | u &= \arctan{x} \\ 8 | du &= \frac{1}{x^2+1}dx \\ 9 | >\end{aligned}$$ 10 | 11 | $$\large 12 | \begin{align} 13 | &= \int_{0}^{\frac{\pi}{4}} \frac{1}{\sqrt{u}}\;du \\ 14 | &= \int_{0}^{\frac{\pi}{4}} u^{-\frac{1}{2}}\;du \\ 15 | &= \left[\frac{u^{\frac{1}{2}}}{\frac{1}{2}}\right]_{0}^{\frac{\pi}{4}} \\ 16 | &= \left[2u^{\frac{1}{2}}\right]_{0}^{\frac{\pi}{4}} \\ 17 | &= 2\sqrt{\frac{\pi}{4}}\\ 18 | &= \cancel{2}^1{\frac{\sqrt{\pi}}{\cancel{2}^1}}\\ 19 | &= \boxed{\sqrt{\pi}}\\ 20 | \end{align} 21 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Diskretizace signálu/Aliasing.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Aliasing** (neboli **překládání frekvencí**) je jev, který vzniká při vzorkování signálu, který je vzorkován frekvenčí menší než je dvojnásobek té nejvyšší frekvence. Jinak řečeno, překládání frekvencí vzniká při nedodržení [[Vzorkování signálu#Vzorkovací teorém|vzorkovacího teorému]]. 2 | 3 | [[Číslicová frekvence|číslicová]] kosinusovka nemusí být vždy periodická. 4 | > TODO: Doplnit vzorečky 5 | 6 | 7 | $$\large 8 | \begin{aligned} 9 | f_a &= \left|f - f_s\cdot\left\lfloor{\frac{2f+f_s}{2f_s}}\right\rfloor\right| 10 | \end{aligned} 11 | $$ 12 | 13 | ## Antialiasing 14 | Před A/D převodem se signál prožene antialiasingovým filtrem (dolní propust). -------------------------------------------------------------------------------- /Databázové systémy/Databázové systémy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Databázové systémy** jsou systémy, které poskytují efektivní, spolehlivé, praktické a bezpečné úložiště a přístup k obrovskému množství perzistentních[^1] [[Data a informace|dat]] pro více uživatelů. 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- Databázový systém vytváří mezivrstvu pro přístup a manipulaci s [[Data a informace|daty]] 5 | >- **Databáze (DB)** definuje data a jejich ukládání 6 | >- **Systém řízení báze dat (DBMS)** poskytuje kontrolu nad databází 7 | 8 | >[!example] Architektura databázového systému 9 | >![[Pasted image 20230116201225.png]] 10 | 11 | Příklady databázových systémů: 12 | - [[Relační datový model|Relační databáze]] 13 | 14 | [^1]: Trvalých, uložených na disku. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 2.35.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Příklad 2.35 2 | **Spočtěte $\Large\lim_{x\to\infty}\frac{-2x^2+8}{e^{2x-1}}$** 3 | 4 | 5 | $$\Large 6 | \begin{aligned} 7 | 8 | &\lim_{x\to\infty}\frac{-2x^2+8}{e^{2x-1}} \\ 9 | 10 | =& \lim_{x\to\infty}\frac{-2\cdot(x^2-4)}{e^{2x-1}} \\ 11 | 12 | =& \lim_{x\to\infty}\frac{-2\cdot(x-2)(x+2)}{e^{2x-1}} \\ 13 | 14 | =& \frac{\lim_{x\to\infty}-2\cdot(x-2)(x+2)}{\lim_{x\to\infty}e^{2x-1}} \\ 15 | 16 | =& \frac{-2\cdot\lim_{x\to\infty}(x-2)(x+2)}{e^{\lim_{x\to\infty}2x-1}} \\ 17 | 18 | =& \frac{-2\cdot\infty}{e^{\infty}} \\ 19 | 20 | =& -\infty \cdot \frac{1}{e^{\infty}}\\ 21 | 22 | =& -\infty \cdot 0\\ 23 | 24 | =& \;\boxed{0} 25 | 26 | 27 | \end{aligned} 28 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Eulerovské grafy/Eulerovský tah.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Eulerovský tah** je taková [[Tah|cesta]], která prochází všemi hranami **právě jednou**. 2 | 3 | >[!info] 4 | > Pro orientované grafy platí, že aby mohl existovat Eulerovský tah, musí: 5 | > - Existovat maximálně jeden vrchol, který má výstupní stupeň o jednu vyšší než vstupní 6 | > - Existovat maximálně jeden vrchol, který má vstupní stupeň o jednu vyšší než výstupní 7 | > - Ostatní musí mít stejný stupeň vstupních a výstupních hran 8 | 9 | >[!quote] Historie 10 | >Tento koncept zavedl Leonhard Euler, když se snažil vyřešit problém [sedmi mostů města Královce](https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_most%C5%AF_m%C4%9Bsta_Kr%C3%A1lovce) -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Hardware/Abstrakce hardware.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Abstrakce (neboli **zapouzdření**) hardware je proces, kterým operační systém vytváří vrstvu či rozhraní pro jednotný přístup k různým typům hardware, tzv. **Hardware Abstraction Layer** 2 | 3 | Toto rozhraní obsahuje obecné metody, které programátor může využít při práci s hardware, např. čtení souboru či zobrazení na displej. Výrobci hardware pak do této vrstvy doplní funkce pro konkrétní zařízení, tzv. **drivery** 4 | 5 | >[!faq] A co firmware? 6 | > - Kód uvnitř hardware, který zajištuje jeho správnou činnost, se nazývá **firmware** 7 | > - Kód, který vytváří funkce pro ovládání daného hardware se nazývá **ovladač** (angl. **[driver](https://youtu.be/O3FKMYBV01U?t=48)**)). -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Abstraktní datové typy/LIFO.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **LIFO** (Last In, First Out), někdy též nazývaná jako **fronta**, je homogenní, lineární a dynamický [[Abstraktní datový typ|abstraktní datový typ]], který data ukládá v pořadí, ve kterém byla vložena, a čtení probíhá od nejstaršího po nejnovější, tudíž ==výstup je ve stejném pořadí jako vstup== 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- **LIFO** = fronta 5 | >- Při čtení ponechává pořadí vložení 6 | >- Poskytuje přístup pouze k vrcholu 7 | >- Nové prvky lze vkládat pouze na začátek 8 | >- Operace `create`, `push`, `pop` a `is_empty` 9 | 10 | Frontu lze implementovat pomocí [[Algoritmizace a datové struktury/Strukturované datové typy/Pole|pole]] či [[Seznam|spojitého seznamu]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Ohodnocené grafy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Ohodnocené grafy 2 | Pro účely dalších výpočtů se mohou některé grafy **ohodnocovat**. Ohodnocení grafu znamená, že se nějaké jeho části přiřadí číslo. Hodnotit můžeme buďto 3 | - Hrany, kde každé hraně je přiřazeno nějaké číslo 4 | - nebo vrcholy, kde každému vrcholu je přiřazeno nějaké číslo. 5 | 6 | Pokud jsou hodnocené hrany, bývají poté v [[Matice sousednosti|matici sousednosti]] místo počtu hran mezi vrcholy jejich hodnoty. 7 | 8 | Při hodnocení vrcholů se [[Matice sousednosti|matice sousednosti]] nepoužívá, jelikož ta popisuje hrany, nikoliv vrcholy. Graf s ohodnocenými vrcholy by se dal převést na graf o ohodnocenými hranami, ale to nám za to ve většině případů nestojí. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Polynomy/Exponenty.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Exponenty 2 | Exponent nám slouží jako forma zápisu velkých čísel 3 | - 279 936 = $6^7$ 4 | - 10 000 000 = $10^{7}$ 5 | - 10 000 000 = $10^{10}$ 6 | - 65 536 = $2^{16}$ 7 | - ... 8 | 9 | > $$\huge \textcolor{lime}{5}^{\textcolor{red}{x}}$$ 10 | > Základ 11 | > Exponent 12 | 13 | --- 14 | ## Pravidla pro práci s exponenty 15 | 16 | >$$\large 17 | \begin{aligned} 18 | >2^{x} \cdot 2^{y} &= 2^{x+y} \\ 19 | >2^{x} : 2^{y} &= 2^{x-y} \\ 20 | >(2^{x})^{y} &= 2^{x \cdot y} \\ 21 | >(ab)^{x} &= a^xb^x \\ 22 | >(\frac{a}{b})^x &= \frac{a^x}{b^x} \\ 23 | >a^0 &= 1 \\ 24 | >a^{-x} &= \frac{a}{x} \\ 25 | >a^{\frac{x}{y}} &= \sqrt[y]{x} 26 | >\end{aligned}$$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Metrické prostory a vzdálenosti/Metrický prostor.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Metrický prostor** je množina $M$ s funkcí $d$, kterou nazýváme **metrikou** a která splňuje **vlastnosti metriky**. 2 | 3 | Jedná se o zobecnění konceptu vzdálenosti, kdy **metrika** je funkce, jejímž předpisem je vzdálenost počítána. 4 | 5 | >[!info] Vlastnosti metriky 6 | > Pro libovolné vektory z množiny $M$ platí: 7 | > >[!tip] Nezápornost 8 | > >$d(x,y) \ge 0$ 9 | > 10 | > > [!tip] Totožnost 11 | > >$d(x,x) = 0$ 12 | > 13 | > > [!tip] Symetrie 14 | > >$d(x,y) = d(y,x)$ 15 | > 16 | > > [!tip] Trojúhelníková nerovnost 17 | > >$d(x,z) = d(x,y) + d(y,z)$ 18 | 19 | Funkci $d$ nazýváme **metrikou.** 20 | 21 | 22 | ## Zdroje 23 | - https://www.youtube.com/watch?v=fl5fOAYY-1s -------------------------------------------------------------------------------- /Počítačové sítě/Cvičení/Cvičení 1/arp.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | [kevin.danek@a0307 ~]$ arp 2 | Address HWtype HWaddress Flags Mask Iface 3 | router-b.tul.cz ether d0:c7:89:a9:d2:80 C enp0s31f6 4 | gateway (incomplete) wlp2s0 5 | gateway ether cc:2d:e0:e0:ba:fa C p2p1 6 | alva.nti.tul.cz ether 6c:f0:49:73:5d:01 C enp0s31f6 7 | share.nti.tul.cz ether 10:98:36:a2:75:fb C enp0s31f6 8 | a0300.nti.tul.cz ether 54:bf:64:62:cb:51 C enp0s31f6 9 | dockms.nti.tul.cz ether 10:65:30:d6:2c:d6 C enp0s31f6 10 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Funkce více proměnných/Taylorův Polynom.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | ;# Taylorův polynom 2 | Taylorův polynom je polynm používaný pro aproximaci funkce v nějakém daném bodě. 3 | 4 | >**Taylorův polynom funkce jedné proměnné** 5 | >$$\Large T_n = f(x_0)+\frac{f'(x_0)}{1!}+\frac{f''(x_0)}{2!}+\frac{f'''(x_0)}{3!}+...+\frac{f^{(n)}(x_0)}{n!}$$ 6 | >Kde $x_0$ je bod, ve kterým funkci aproximujeme. 7 | 8 | >**Taylorův polynom funkce dvou a více proměnných** 9 | >$$\Large\begin{aligned} T_n = f(x_0,y_0) 10 | >&+\frac{df(x_0,y_0)(h,k)}{1!} \\ 11 | >&+\frac{d^2f(x_0,y_0)(h,k)}{2!} \\ 12 | >&+\frac{d^3f(x_0,y_0)(h,k)}{3!} + ... \\ 13 | >&+\frac{d^nf(x_0,y_0)(h,k)}{n!} \end{aligned}$$ 14 | >Kde $[x_0, y_0]$ je bod, ve kterým funkci aproximujeme. 15 | >$\large h=x-x_0$ 16 | >$\large k=y-y_0$ -------------------------------------------------------------------------------- /README.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # TUL-Materialy 2 | Moje materiály pro obor Informační Technologie na TUL pro [Obsidian](https://obsidian.md/) 3 | 4 | ## Jak zprovoznit 5 | 1. Stáhněte si [Obsidian](https://obsidian.md/) 6 | 2. [Naklonujte](https://docs.github.com/en/repositories/creating-and-managing-repositories/cloning-a-repository) si repozitář kamkoliv na váš disk 7 | 3. Otevřete Obsidian a klikněte na možnost *Open folder as vault* 8 | 4. Jako *vault* zvolte naklonovaný repozitář 9 | 5. Hotovo, můžete si nyní procházet moje poznámky. (Pro správné formátování mějte náhled souborů v režimu *preview* - napravo od názvu hned první ikona) 10 | 11 | ## Chci navrhnout úpravy 12 | Pokud chcete navrhnout úpravy, *forkněte* si toto repo a udělejte své úpravy, poté mi sem hoďte *pull request*. 13 | -------------------------------------------------------------------------------- /.obsidian/core-plugins-migration.json: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | { 2 | "file-explorer": true, 3 | "global-search": true, 4 | "switcher": true, 5 | "graph": true, 6 | "backlink": true, 7 | "outgoing-link": false, 8 | "tag-pane": false, 9 | "page-preview": true, 10 | "daily-notes": false, 11 | "templates": false, 12 | "note-composer": true, 13 | "command-palette": true, 14 | "slash-command": false, 15 | "editor-status": true, 16 | "starred": false, 17 | "markdown-importer": true, 18 | "zk-prefixer": false, 19 | "random-note": false, 20 | "outline": false, 21 | "word-count": true, 22 | "slides": false, 23 | "audio-recorder": false, 24 | "workspaces": false, 25 | "file-recovery": true, 26 | "publish": false, 27 | "sync": false, 28 | "canvas": true 29 | } -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Paměti/Stránkování.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Stránkování je technika rozdělení 2 | - [[Logická paměť|logické paměti]] na úseky o pevné délce (*stránky*) 3 | - a [[Fyzická paměť|fyzické paměti]] na úseky o stejné délce (*stránkové rámce*) 4 | 5 | Slouží k rozdělení paměti tak, aby se nepoužívaná data (úseky programu) přesouvala mimo hlavní paměť, a zbytek byl uložen někde jinde (aby se program nemusel překládat). 6 | 7 | Proto, jaká stránka má být načtená, slouží **tabulka stránek**. Ta je uložena v hlavní paměti a obsahuje informace o tom, k jaké logické stránce patří jaká fyzická stránka. 8 | 9 | >[!example] Stránkovací mechanismus 10 | > 11 | >![[Pasted image 20220606222502.png]] 12 | 13 | Nevýhodou je, že při větším logickém prostoru může tabulka zabírat značnou část hlavní paměti -------------------------------------------------------------------------------- /.obsidian/snippets/callouts.css: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | .callout[data-callout="theorem"] { 2 | --callout-color: 250, 204, 21; 3 | --callout-icon: "academic-cap"; 4 | --callout-icon: ''; 5 | } -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Abstraktní datové typy/Seznam.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Seznam (angl. **List**) je homogenní, lineární a dynamický [[Abstraktní datový typ|abstraktní datový typ]], který je zobecněním [[FIFO|zásobníku]] a [[LIFO|fronty]]. Narozdíl od nich dovoluje přidávat prvky na libovolné místo seznamu. 2 | 3 | >[!tldr] 4 | >- Seznam je zobecněním [[FIFO|zásobníku]] a [[LIFO|fronty]] 5 | 6 | Seznamy se dělí podle toho, jak jsou prvky mezi sebou propojeny, na: 7 | - Jednosměrné 8 | - Obousměrné 9 | - Kruhové 10 |     11 | >[!info] Kruhový seznam 12 | >Kruhový seznam je takový seznam, jehož konec odkazuje na začátek a začátek na konec 13 | >>[!example] Jednosměrný kruhový seznam 14 | >>```mermaid 15 | >>graph LR 16 | >>A[Začátek] --> C[1] --> E[2] --> F[...] --> B[Konec] 17 | >>B --> A 18 | >>``` -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 2.13.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Příklad 2.13 2 | **Spočtěte limitu posloupnosti $\Large\lim_{n\to\infty}\frac{3n+2n^2}{2-n}$** 3 | 4 | 5 | $$\Large 6 | \begin{aligned} 7 | 8 | &\lim_{n\to\infty}\frac{3n+2n^2}{2-n} \\ 9 | 10 | =& \lim_{n\to\infty}\frac{n^2\cdot(\frac{3}{n}+2)}{n\cdot(\frac{2}{n^2}-1)} \\ 11 | 12 | =& \lim_{n\to\infty}\frac{\cancel{n^2}^{n}\cdot(\frac{3}{n}+2)}{\cancel{n}^{1}\cdot(\frac{2}{n^2}-1)} \\ 13 | 14 | =& \lim_{n\to\infty}\frac{\cancel{n^2}^{n}\cdot\left(\frac{3}{n}+2\right)}{\cancel{n}^{1}\cdot(\frac{2}{n^2}-1)} \\ 15 | 16 | =& \lim_{n\to\infty}\frac{n\cdot\left(\cancel{\frac{3}{n}}^{\lim\to0}+2\right)}{\cancel{\frac{2}{n^2}}^{\lim\to0}-1} \\ 17 | 18 | =& \lim_{n\to\infty}\frac{n\cdot2}{-1} \\ 19 | 20 | =& \boxed{-\infty} 21 | 22 | \end{aligned} 23 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Funkce/Vlastnosti funkce/Monotónnost funkce.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Monotónnost funkce 2 | Monotónnost funkce je vlastnost, která nám zobecňuje, jakým způsobem se její výstupní hodnota mění v závislosti na změně vstupní hodnoty. 3 | 4 | >**Definice monotónnosti funkce** 5 | >Mějme funkci definovanou na intervalu $J$ a čísla $a$ a $b$ z intervalu $J$, kde $a$ je menší než $b$ ($a < b$). 6 | > 7 | >Pokud platí, že: 8 | >- $\large f(a) \lt f(b)$, tak je funkce **rostoucí** v intervalu $J$. 9 | >- $\large f(a) \gt f(b)$, tak je funkce **klesající** v intervalu $J$. 10 | >- $\large f(a) \le f(b)$, tak je funkce **neklesající** v intervalu $J$. 11 | >- $\large f(a) \ge f(b)$, tak je funkce **nerostoucí** v intervalu $J$. 12 | 13 | Monotónnost nazýváme **ryzí**, pokud je buďto pouze rostoucí, nebo pouze klesající. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Množiny/Rovinné křivky.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Rovinné křivky 2 | Rovinná křivka je [[Množiny|množina bodů]] v rovině. 3 | 4 | ## Způsob zadání rovinné křivky 5 | ### Explicitně 6 | Zadání explicitně znamená zadání pomocí grafu funkce - příkladem mohou být [[Úvod do funkcí#Druhy funkcí|elementární funkce]]. 7 | 8 | ### Implicitně 9 | Zadání implicitně znamená zadání pomocí funkce dvou proměnných. Křivku pak tvoří body, které splňují rovnici $F(x,y) = 0$. 10 | 11 | ### Parametrickými rovnicemi 12 | Proměnná $x$ a $y$ jsou vyjádřeny pomocí dvou funkcí jedné reálné proměnné se společným definičním oborem. 13 | 14 | $$\Large\begin{aligned} 15 | x &= p(t) \\ 16 | y &= q(t) \\ 17 | \\ 18 | D(p) &= M \\ 19 | D(q) &= M \\ 20 | t &\in M 21 | \end{aligned}$$ 22 | 23 | ### Vztahem mezi polárními souřadnicemi 24 | -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Diskretizace signálu/Vzorkování signálu.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Vzorkování signálu** je proces, který ze [[Signál#Analogový signál|analogového signálu]] spojitého v čase udělá signál, který je v čase diskrétní (nespojitý). Jinak řečeno, jedná se o diskretizaci definičního oboru signálu 2 | 3 | >[!example] Vzorkování 4 | > 5 | ![[Vzorkování.png]] 6 | 7 | ## Vzorkovací teorém 8 | **(Nyquistův) vzorkovací teorém** (neboli **podmínka vzorkování**) říká, že aby nedošlo ko ztrátě informace, musí být vzorkovací frekvence signálu **dvakrát vyšší než nejvyšší frekvence**. 9 | 10 | >[!important] Nyquistova frekvence 11 | >$$\Large F_n = \frac{1}{2}f_s$$ 12 | >- $f_s$ je vzorkovací frekvence 13 | >- $f_{max}$ je maximální frekvence 14 | > 15 | >Pak musí platit, že $F_n > f_{max} \equiv f_s > 2\cdot f_{max}$ -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Vektorové prostory/Báze.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Báze 2 | Bází [[Vektorové prostory|vektorového prostoru]] $V$ myslíme [[Množiny|množinu]] [[Vektor|vektorů]] z $V$, která je 3 | - [[Lineární závislost|lineárně nezávislá]] 4 | - a jejíž [[Lineární obal|lineárním obalem]] je celý vektorový prostor. 5 | 6 | 7 | Báze vzniká tím, že z množiny vektorů vektorového prostoru odebíráme vektory do té doby, dokud nenajdeme množinu lineárně nezávislých vektorů, pomocí kterých můžeme vyjádřit jakýkoliv vektor v celém vektorovém prostoru. 8 | 9 | Tímto nám ale může vzniknout několik lineárně nezávislých množin - ačkoliv je jedno, kterou bychom zvolili, vždy bude platit následující tvrzení: 10 | 11 | >**Steinitzova věta** 12 | >Pro každé dvě báze téhož vektorového prostoru platí, že mají stejný počet prvků. -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do statistické analýzy/Matematická statistika/Výběrové šetření.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Výběrové šetření** je druh statistického výzkumu, kdy je z [[Populace|populace]] vybrán pouze **výběr** (část), ze kterého se následně vyvozují závěry (provádí se *indukce*). 2 | 3 | >[!info] Proč provádět výběrové šetření? 4 | >1. Úspora času a financí 5 | >2. Menší ztráty při destrukci vzorků 6 | >3. Nedostupnost celého vzorku 7 | 8 | >[!help] Jak je výběr vytvářen? 9 | >Nejčastěji se volí metoda **náhodného výběru**, kdy každý prvek [[Populace|populace]] má stejnou pravděpodobnost se dostat do výběru. 10 | 11 | >[!danger] Výběrové zkreslení 12 | >Při metodě jiné, než je náhodný výběr, může dojít k tzv. **výběrovému zkreslení**, kdy výsledky výzkumu neodpovídají skutečnosti díky výběru jistých prvků z [[Populace|populace]]. -------------------------------------------------------------------------------- /Signály a informace/Příklady/Příklady na spektrum.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | > [!example] Uvažujte analogový signál $x(t) = 3 + \cos(500\pi{t}+2\pi)+2\sin(300\pi{t}+\frac{\pi}{2})$ 2 | > - Zakreslete oboustranné magnitudové a fázové spektrum tohoto signálu 3 | > - Fázové spektrum zakreslete v rozsahu $\left(\pi, pi\right>$ 4 | > - Určete střední hodnotu tohoto signálu 5 | > - Zakreslete jednostranné magnitudové a fázové spektrum, které vznikne vzorkováním signálu na $F_s = 400\,\text{Hz}$ 6 | 7 | $$ 8 | \begin{aligned} 9 | x(t) &= 3 + \cos(500\pi{t}+2\pi)+2\sin(300\pi{t}+\frac{\pi}{2}) \\ 10 | &= 3 + \cos(500\pi{t}+2\pi) + 2\cos(300\pi{t}) 11 | \end{aligned} 12 | $$ 13 | 14 | |frekvence|amplituda|fáze| 15 | |:--:|:--:|:--:| 16 | |0 Hz|3|0 17 | |500 Hz|1|$2\pi$| 18 | Amplitudy: $3, 0, 300$ 19 | Fáze: $0, 2\pi, 0$ 20 | 21 | 22 | -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Programovatelné obvody/FPGA.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # FPGA 2 | **FPGA** (Field Programming Gate Array, česky *hradlová pole*) jsou tvořeny maticí programovatelných bloků. 3 | 4 | Každý blok se skládá z 5 | - **CLB bloku** (Configurable Logic Block) 6 | - **Vstupně výstupní blokem** (IOB) 7 | - a propojením s propojovací maticí 8 | 9 | >**Blokové schéma FPGA obvodu** 10 | > 11 | >![[Pasted image 20220606193657.png]] 12 | 13 | ## CLB 14 | CLB jsou tvořeny 15 | - vyhledávací tabulkou (LUT) 16 | - sekvenčním obvodem 17 | - a dodatečnou logikou. 18 | 19 | >**Blokové schéma CLB ** 20 | > 21 | >![[Pasted image 20220606193908.png]] 22 | 23 | Vyhledávací tabulka (Look-Up Table, LUT) je hardwarová realizace [[Pravdivostní tabulka|pravdivostní tabulky]]. Sekvenční obvod jsou používány pro realizaci sekvenční logiky. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a programování 1/Základy/Program.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Program 2 | Program je konkrétní implementace [[Algoritmizace a programování 1/Základy/Algoritmus|algoritmu]] pomocí [[Programovací jazyk|programovacího jazyka]]. 3 | 4 | >[!tldr] 5 | >Program obsahuje příkazy, které realizují algoritmus. 6 | 7 | Programem můžeme myslet v různých situacích různé věci, například: 8 | - Zdrojový kód 9 | - Spustitelný soubor 10 | - Proces běžící na počítači[^1] 11 | 12 | ## Data a kód programu 13 | Program zpravidla obsahuje dvě části: 14 | - **Data** - Vstupní a výstupní informace, ... 15 | - **Kód** - Instrukce, co dělat s daty 16 | 17 | [^1]:Vzhledem k tomu, že již pro program zavedený v paměti existuje právě slovo *proces*, tak bych byl opatrný, jaké z těchto dvou slov používate. (Někteří sysadmini a učitelé jsou na to hákliví :) -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Logické funkce a jejich realizace/Binární hodnoty.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Binární hodnoty 2 | Jedná se o logické hodnoty, které používáme pro kódování napěťových úrovní. 3 | 4 | ```mermaid 5 | graph TD; 6 |     A[Typické binární hodnoty]; 7 |     A-->C[1]; 8 |     A-->D[0]; 9 | ``` 10 | Podle toho, jakou technologii používáme, se mohou napěťové úrovně lišit. 11 | 12 | ## Negativní logika 13 | Negativní logika obrací obrací význam binárních hodnot, tudíž logická jednička reprezentuje nepravdu. 14 | 15 | Tato logika se používá díky své větší odolnosti proti šumu a lehce větší rychlosti v TTL logice.[^1] 16 | 17 | [^1]: Bez zacházení do nějakého hlubšího detailu, odolnost je získána díky vlastnostem tranzistorů. Taky se používala díky tomu, že TTL technologie rychleji přepíná z jedničky na nulu, než-li naopak. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Množiny/Množinové operace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | [[Množiny]] používáme pro uchování různých prvků se společnými vlastnostmi - co kdybychom ale s množinou chtěl nějak manipulovat - např. pokud máme množinu výsledků měření a chceme odstranit chybná měření - jak na to? Odpovědí jsou **množinové operace**. 2 | 3 | Množinové operace nám dovolují provádět operace jako "sčítání" a "odečítání" mezi dvěma množinami. Narozdíl od sčítání a odečítání čísel se ale tady trochu mění terminologie. 4 | 5 | ## Značení množinových operací 6 | |Operace|Značení| 7 | |:--:|:--:| 8 | |Sjednocení|$A\cup{B}$| 9 | |Průnik|$A\cap{B}$| 10 | |Rozdíl|$A\setminus{B}$| 11 | |Symetrický rozdíl|$A\triangle{B}$| 12 | |Doplněk|$U\setminus{B}$| 13 | 14 | --- 15 | - [[Sjednocení]] 16 | - [[Průnik]] 17 | - [[Rozdíl]] 18 | - [[Symetrický rozdíl]] 19 | - [[Doplněk]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Množiny/Sumace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Sumace 2 | Sumace je **sčítání [[Množiny|množiny]] čísel**. Výsledku se říká **suma**. 3 | 4 | > TL,DR: 5 | > - Sumace je opakované sčítání argumentu. 6 | 7 | Jedná se o opakované sčítání nějakého výrazu, dokud nedosáhneme horní hranice sumy nebo nekonečna. 8 | 9 | Sumace ale dokáže pracovat nejenom s čísly, ale i se všemy prvky, pro které jsou [[Algebraické těleso|patřičné operace definovány]] 10 | 11 | Sumace se značí **sumačním znakem** *(velké řecké písmeno sigma)* 12 | 13 | >$$\huge \sum^n_{i=m}$$ 14 | >- $i$ je **sumační index** 15 | >- $m$ je **spodní hranice** sumace (začátek) 16 | >- $n$ je **horní hranice** sumace (konec) 17 | 18 | >Příklad sumace: 19 | >$$\sum^6_{k=2}k^2=2^2+3^2+4^2+5^2+6^2=90$$ 20 | 21 | Součet prvků nekonečné posloupnosti se označuje jako **řada**. -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Posloupnosti/Nevlastní limita posloupnosti.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Nevlastní limita posloupnosti 2 | Nevlastní limita posloupnosti se vyskytuje u neomezených posloupností, kde vždy existuje prvek větší než libovolné zvolené číslo. 3 | 4 | >**Definice nevlastní limity posloupnosti**: 5 | >Pokud ke každému libovolnému číslu existují prvky nekonečné posloupnosti, které jsou větší než naše libovolné číslo, tak má posloupnost nevlastní limitu v $\infty$. 6 | > 7 | >Pokud pro libovolné číslo $A$ existují prvky, které jsou menší než libovolné číslo, tak má posloupnost nevlastní limitu v $-\infty$. 8 | > 9 | >$\large\forall{A}\in\mathbb{R}: \exists{n_0}\in\mathbb{N}, a_n > A \implies \text{Nevlastní limita v }+\infty$ 10 | >$\large\forall{A}\in\mathbb{R}: \exists{n_0}\in\mathbb{N}, a_n < A \implies \text{Nevlastní limita v }-\infty$ -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Kombinatorika/Variace.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Variace je libovolná **[[Uspořádaná dvojice|uspořádaná]]** $k$-tice prvků z $n$-prvkové [[Množiny|množiny]]. 2 | 3 | >[!tldr] TL,DR 4 | > - Bez opakování: $\large V(k, n) = \frac{n!}{(n-k)!}$ 5 | > - S opakováním: $\large V'(k, n)= n^k$ 6 | 7 | Variace z $n$ prvkové množiny nám dovoluje vytvořit dvojice, trojice, čtveřice, ... k-tice prvků, ve kterých záleží na pořádí, tj.** jsou uspořádané**. 8 | 9 | ## Odvození vzorce 10 | Variace vychází z [[Pravidlo součinu|kombinatorického pravidla součinu]]. 11 | 12 | $$ 13 | \begin{aligned} 14 | V(3, 10) &= 10 \cdot 9 \cdot 8 && \cdot7! \\ 15 | V(3, 10) &= \frac{10 \cdot 9 \cdot 8 \cdot7!}{7!} \\ 16 | V(3, 10) &= \boxed{\frac{10!}{7!}} 17 | \end{aligned} 18 | $$ 19 | 20 | ## Bez opakování 21 | 22 | ## S opakováním 23 | -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do lineární algebry/Relace a zobrazení/Zobrazení.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Zobrazení 2 | Zobrazení je druhem [[Binární relace|binární relace]], která jednomu prvku (vzoru) přiřazuje **nejvýše jeden** prvek (obraz). 3 | 4 | Zobrazení jsou **jednoznačná**, to znamená, že jeden vzor může mít **pouze jeden** obraz. 5 | 6 | Podle toho, jakým způsobem jsou prvky mezi sebou přiřazeny se zobrazení dělí do následujících kategorií. 7 | 8 | |Zobrazení|Vysvětlení| 9 | |--:|:--| 10 | |Na množině|Množina vzorů a obrazů jsou stejné| 11 | |Do množiny|Každý vzor má svůj obraz| 12 | |Množiny na množinu|Všechny obrazy mají přiřazený nějaký vzor| 13 | |Prosté|Každý obraz má jiný vzor| 14 | |Vzájemně jednoznačené|Prosté + všechny obrazy mají vzor a naopak | 15 | |Inverzní|Prosté, z obrazů se stanou vzory| 16 | |Identické|Obrazem vzoru je ten samý vzor| -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Abstraktní datové typy/Kruhový Buffer.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Kruhový Buffer** (angl. *Circular Buffer*) je speciální případ [[FIFO|zásobníku]], který je díky své složitosti operací používán jako vyrovnávací paměť. 2 | 3 | >[!info] Princip kruhového bufferu 4 | >Kruhový buffer tvoří jedno [[Algoritmizace a datové struktury/Strukturované datové typy/Pole|pole]] a dva [[Ukazatel|ukazatele]] 5 | >- Jeden ukazuje na první obsazený prvek (`head`) 6 | >- Druhý ukazuje na první volný prvek (`tail`) 7 | >- Při přidání prvku se `tail` inkrementuje v kruhu 8 | >- Při odebrání se inkrementuje `head` a původní prvek smaže 9 | 10 | >[!example] Přidávání a odebírání prvků v kruhovém bufferu 11 | >![[circularqueueblockingbothgif.gif]] 12 | 13 | >[!example] Anatomie kruhového bufferu 14 | >>![[circular-queue-anatomy 1.webp]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Polynomy/Pascalův Trojúhelník.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Pascalův trojúhelník 2 | Pascalův trojúhelník je geometrické uspořádání [[Binomická věta#Binomický rozvoj|binomických koeficientů]]. Co to znamená? 3 | 4 | Z tohoto trojúhelníku můžeme vyčíst koeficienty pro [[Binomická věta#Binomický rozvoj]] jakékoliv mocniny. 5 | 6 | ![[Pasted image 20211018201707.png]] 7 | 8 | Například tedy pro čtvrtý řádek budou koeficienty 1, 4, 6, 4, 1 9 | >$$(a+b)^4 = a^4 + 4a^3b^1 + 6a^2b^2 + 4a^1b^3 + b^4$$ 10 | 11 | ## Vlastnosti 12 | - Pascalův trojúhelník je symetrický. 13 | - Součet čísel v řádku je roven mocnině 2. 14 | - Nultý řádek - $1 = 2^0$ 15 | - První řádek - $1 + 1 = 2 = 2^1$ 16 | - Druhý řádek - $1 + 2 + 1 = 4 = 2^2$ 17 | - ... 18 | - Diagonální součty v pascalově trojúhelníku tvoří Fibbonacciho posloupnost. 19 | - Obsahuje fraktální útvary. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Vlákna/Vlákna v jazyce Java.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Vlákna se v jazyce Java vytváří dvěma způsoby: 2 | - Odvozením od třídy `Thread` 3 | - Implementací rozhraní `Runnable` 4 | 5 | V obou případech se musí implementovat [[Metody|metoda]] se signaturou `public void run()`. Vlákno se ovšem spouští metodou `start()`. 6 | 7 | ```java 8 | // Příklad vlákna odvozením od třídy Thread 9 | class BasicThread extends Thread { 10 | public void run() { 11 | //... 12 | } 13 | } 14 | 15 | Thread thread = new BasicThread(); 16 | thread.start() 17 | ``` 18 | 19 | ```java 20 | // Příklad vlákna implementováním rozhraní Runnable 21 | class BasicThread implements Runnable { 22 | public void run() { 23 | //... 24 | } 25 | } 26 | 27 | Runnable runnable = new BasicThread(); 28 | 29 | Thread thread = new Thread(runnable); 30 | thread.start() 31 | ``` -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Booleova algebra/Základní zákony Booleovy algebry.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Základní zákony Booleovy Algebry 2 | 3 | **7 axiomů Booleovy algebry:** 4 | 5 | |Vlastnost|Logický součet|Logický součin| 6 | |:--|:--:|:--:| 7 | |Komutativita|$a+b=b+a$|$ab=ba$| 8 | |Asociativita|$a+(b+c)=(a+b)+c$|$a(bc)=(ab)c$| 9 | |Distributivita|$a+(bc)=(a+b)(a+c)$|$a(b+c)=(ab)+(ac)$| 10 | |Neutralita|$a+0=a$|$a\cdot1=a$| 11 | |Agresivita|$a+1=1$|$a\cdot0=0$| 12 | |Vlastnosti komplementu|$a+\bar{a}=1$|$a\bar{a}=0$| 13 | |Idempotence|$a+a=a$|$aa=a$| 14 | 15 | **Odvozené zákony:** 16 | 17 | |Vlastnost|Logický součet|Logický součin| 18 | |:--|:--:|:--:| 19 | |Dvojí negace|$\overline{\overline{a}}=a$| 20 | |Absorpce|$a+ab=a$|$a(a+b)=a$| 21 | |Absorpce negace|$a+\bar{a}b=a+b$|$a(\bar{a}+b)=ab$| 22 | |De Morgan|$\overline{(a+b)}=\bar{a}\cdot\bar{b}$|$\overline{(ab)}=\bar{a}+\bar{b}$| -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 4.49.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | > [!example] Vypočtěte 2 | > $$\Large \int_{e}^{e^2} \frac{2+\ln{x}}{x\cdot(\ln^2{x} + 4\ln{x} + 4)}\;dx$$ 3 | 4 | > [!tip]+ Substituce 5 | > 6 | >$$\large\begin{aligned} 7 | u &= \ln{x} \\ 8 | du &= \frac{1}{x} \\ 9 | >\end{aligned}$$ 10 | 11 | >[!info] 12 | >$$\ln{(e)} = 1$$ 13 | >$$\ln{(a^b)} = b\cdot\ln{(a)}$$ 14 | 15 | $$ 16 | \begin{aligned} 17 | &= \int_{e}^{e^2} \frac{2+\ln{x}}{x\cdot(\ln^2{x} + 4\ln{x} + 4)}\;dx \\ 18 | &= \int_{1}^{2} \frac{2+u}{u^2 + 4u + 4}\;du \\ 19 | &= \int_{1}^{2} \frac{\cancel{u+2}}{\cancel{(u+2)}\cdot(u+2)}\;du \\ 20 | &= \int_{1}^{2} \frac{1}{u+2} \;du \\ 21 | &= \left[\ln|u+2|\right]_{1}^{2} \\ 22 | &= \ln|4| - \ln|3| \\ 23 | &= \boxed{\ln\left|\frac{4}{3}\right|} 24 | \end{aligned} 25 | $$ 26 | 27 | >[!info] 28 | >$$\ln{a} - \ln{b} = \ln{\frac{a}{b}}$$ 29 | >viz [[Logaritmus]] -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Příklady/Příklad 2.2.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Příklad 2.2 2 | **Spočtěte $\large\lim_{x\to\infty}\frac{x}{\ln^2(x^2)}$** 3 | 4 | 5 | $$\Large 6 | \begin{aligned} 7 | 8 | & \lim_{x\to\infty}\frac{x}{\ln^2(x^2)} \\ 9 | 10 | =& \frac{\lim_{x\to\infty}x}{\lim_{x\to\infty}\ln^2(x^2)} \\ 11 | 12 | =& \frac{\infty}{\infty} 13 | 14 | \\\\ 15 | &\text{It's L'Hospital Time:} 16 | \\\\ 17 | 18 | &= \lim_{x\to\infty}\frac{1}{\frac{8}{x}\ln(x)} \\ 19 | 20 | &= \lim_{x\to\infty}\frac{x}{8\ln(x)} \\ 21 | 22 | &= \frac{1}{8}\lim_{x\to\infty}\frac{x}{\ln(x)} \\ 23 | 24 | &= \frac{1}{8}\lim_{x\to\infty}\frac{\infty}{\infty} \\ 25 | 26 | \\\\ 27 | &\text{It's L'Hospital Time:} 28 | \\\\ 29 | 30 | &= \frac{1}{8}\lim_{x\to\infty}\frac{1}{\frac{1}{x}} \\ 31 | 32 | &= \frac{1}{8}\lim_{x\to\infty}x \\ 33 | 34 | &= \frac{1}{8}\infty \\ 35 | 36 | &= \boxed{\infty} 37 | \end{aligned} 38 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Úvod do diskrétní matematiky/Teorie grafů/Speciální grafy.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Speciální grafy 2 | --- 3 | ## Nulový graf 4 | Nulový graf je takový graf, který obsahuje pouze vrcholy, ale žádné hrany. 5 | 6 | >$$\begin{aligned} 7 | G&=(V,E)\\ 8 | V&=\set{a,b,c,...}\\ 9 | E&=\emptyset\end{aligned}$$ 10 | 11 | 12 | --- 13 | ## Triviální graf 14 | Triviální graf je takový graf, který obsahuje pouze jediný vrchol, a tím pádem žádné hrany[^2] 15 | 16 | >$$\begin{aligned} 17 | G&=(V,E)\\ 18 | V&=\set{a}\\ 19 | E&=\emptyset\end{aligned}$$ 20 | 21 | --- 22 | ## Prázdný graf 23 | Prázdný graf je takový graf, který neobsahuje ani vrcholy, a tím pádem ani hrany. 24 | >$$\begin{aligned} 25 | G&=(V,E)\\ 26 | V&=\emptyset\\ 27 | E&=\emptyset\end{aligned}$$ 28 | 29 | [^1]:Je-li graf orientovaný, vyznačuje se "směr" šipkou. 30 | [^2]: Proč? Protože hrana potřebuje ke své existenci dva body. 31 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 1/Posloupnosti/Limita monotónní posloupnosti.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Limita monotónní posloupnosti 2 | 3 | >**Existence limity monotónní posloupnosti:** 4 | >[[Monotónnost posloupnosti|Monotónní posloupnost]] je [[Vlastní limita posloupnosti#Konvergence a divergence|konvergentní]] jenom tehdy, když je [[Omezení posloupnosti|omezená]]. 5 | 6 | >**Vlastní limita neklesající posloupnosti:** 7 | >Pokud je posloupnost neklesající a 8 | >- Není shora omezená $\implies$ Má nevlastní limitu v $+\infty$ 9 | >- Je shora omezená $\implies$ Má vlastní limitu v [[Omezení množiny#Supremum a infimum|supremu]] posloupnosti. 10 | 11 | >**Vlastní limita nerostoucí posloupnosti:** 12 | >Pokud je posloupnost nerostoucí a 13 | >- Není zdola omezená $\implies$ Má nevlastní limitu v $-\infty$ 14 | >- Je zdola omezená $\implies$ Má vlastní limitu v [[Omezení množiny#Supremum a infimum|infimu]] posloupnosti. -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Booleova algebra/Booleovský výraz.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Výraz představující logickou funkci. Každou funkce lze popsat několika ekvivalentními výrazy. 2 | 3 | |Termín|Popis| 4 | |:--|:--| 5 | |**Term**|Výraz tvořený pouze proměnnými v log. součtu nebo součinu| 6 | |**P-Term**|Term pouze s operací součinu| 7 | |**S-Term**|Term pouze s operací součtu| 8 | |**Minterm**|P-Term obsahující všechny nezávislé proměnné| 9 | |**Maxterm**|S-Term obsahující všechny nezávislé proměnné| 10 | 11 | >[!quote] **Rozdělení termů:** 12 | > 13 | >![[terms.drawio.png]] 14 | 15 | 16 | **Každou logickou funkci lze vyjádřit jako součet mintermů, nebo součin maxtermů.** 17 | 18 | ## Formy zápisu výrazu 19 | 20 | |Zkratka|Forma|Vysvětlení| 21 | |:--:|:--:|:--:| 22 | |UNDF|Úplná normální disjunktní|Výraz tvořen součtem všech mintermů| 23 | |UNKF|Úplná normální konjuktivní|Výraz tvořen součinem všech maxtermů| 24 | -------------------------------------------------------------------------------- /Matematika 2/Řešené příklady/Příklad 3.1.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | **Určete Taylorův polynom druhého stupně se středem v bodě $[0,1]$ pro funkci $f(x,y)=e^{xy+x}+\text{arccotg}(2x) + \frac{sin(xy)}{y}$** 2 | 3 | $$\large\begin{aligned} 4 | T_2 &= f(x,y) + \frac{df(x,y)(x-x_0, y - y_0)}{1!} + 5 | \frac{d^2f(x,y)(x-x_0, y - y_0)}{2!} = \\ 6 | 7 | &= f(0,1) + 8 | \left(\frac{\partial{f}}{\partial{x}}(0, 1)\cdot{x}+\frac{\partial{f}}{\partial{y}}(0, 1)\cdot{(y-1)}\right) \\ 9 | &+\left(\frac{\partial^2{f}}{\partial{x^2}}(0, 1)\cdot{x^2}+2\frac{\partial^2{f}}{\partial{xy}}(0, 1)\cdot{x \cdot (y-1)}+\frac{\partial^2{f}}{\partial{y^2}}(0, 1)\cdot{y^2}\right) \\ 10 | 11 | \end{aligned}$$ 12 | 13 | 14 | 15 | $$\Large\begin{aligned} 16 | \frac{\partial{f}}{\partial{x}} &= e^{xy+x}\cdot(y+1) - \frac{1}{1+x^2}\cdot2+cos(xy)\\ 17 | \frac{\partial{f}}{\partial{y}} &= e^{xy+x}\cdot{x} \\ 18 | 19 | 20 | \end{aligned} 21 | $$ -------------------------------------------------------------------------------- /Číslicová technika/Logické funkce a jejich realizace/Návrhová pravidla.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | # Návrhová pravidla 2 | Záměrné omezení možností návrhu, aby bylo možné zanedbat detaily a pracovat na vyšší úrovni abstrakce. 3 | 4 | >**TL,DR:** 5 | >- Pravidla určující, za jakých předpokladů a pomocí čeho bude obvod navržen 6 | >- Dovolují neřešit titěrné detaily a soustředit se pouze na návrh 7 | 8 | Další zjednéodušení návrhu přichází v podobě 9 | 10 | ## Hiearchický návrh 11 | Obvod lze rozdělit na menší obvody, které mezi sebou mají různé závislosti a společně tvoří hiearchii. 12 | 13 | ## Modularita 14 | Modularita je vlastnost, která zaštiťuje dobře nadefinovaná rozhraní a funkce jednotlivých obvodů. Zkrátka chceme, aby se např. hodiny dobře ovládali a dělaly přesně, co mají. 15 | 16 | ## Regularita 17 | Je opakované využívání již hotových modulů. Tím se výrazně snižuje čas potřebný na návrh celého obvodu. -------------------------------------------------------------------------------- /Algoritmizace a datové struktury/Rekurze/Rekurze.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Rekurze je vnořené volání stejné funkce. 2 | 3 | > [!warning] Podmínky rekurze 4 | >- Algoritmus má **ukončovací podmínku** 5 | >- V každém kroku rekurze proběhne ke **zjednodušení problému** 6 | >- Test ukončovací podmínky proběhne **před dalším voláním funkce** 7 | 8 | 9 | **Přímá rekurze** - Funkce volá sebe sama, zatímco **nepřímá rekurze** volá jinou funkci, která eventuálně zavolá opět původní funkci (na hloubce nezáleží). 10 | 11 | > [!danger] Rekurzi není vhodné použít když: 12 | > - Máme k dispozici iterativní algoritmus se stejnou složitostí 13 | > - Se chová nestabilně 14 | > - Počet volání roste rychleji než lineárně 15 | 16 | > [!tip] Tabelace rekurze 17 | > Neefektivitu rekurze lze vyřešit tabelací, který si bude mezivýsledky ukládat a na začátku volání číst, jestli už se někdy náhodou pro stejnou kombinaci vstupů nespočítal výsledek -------------------------------------------------------------------------------- /Operační systémy/Procesy a vlákna/Proces.md: -------------------------------------------------------------------------------- 1 | Proces je spuštěný [[Program|program]], který je zaveden do operační paměti. 2 | 3 | >[!faq] Co potřebuje proces? 4 | >Proces je tvořen kódem, daty a zdroji 5 | >![[Pasted image 20230112032347.png]] 6 | 7 | >[!info] Data o procesu 8 | >Data o procesu jsou záznamy, které si [[Operační systém|operační systém]] vede o daném procesu. 9 | >- Tyto záznamy jsou uloženy v chráněné části paměti 10 | >- Často se označuje jako *Process Control Block* 11 | 12 | >[!info] Data procesu 13 | >Data procesu jsou záznamy, které si proces vede ve své čásit paměti a s kterou pracuje. 14 | 15 | ## Stavy procesu 16 | 17 | |Stav|Vysvětlení| 18 | |:--:|:--:| 19 | |Waiting (Ready)|Čekající na strojový čas CPU| 20 | |Running|Má přidělený CPU a vykonává svůj kód| 21 | |Blocked|Proces čeká na výsledky (IO)| 22 | 23 | >[!example] Stavy procesů 24 | >![[Pasted image 20230112034132.png]] --------------------------------------------------------------------------------